Rekordně nízká důvěra v politiky a v politiku jako celek začíná být nebezpečná pro stát. Co mohou politici udělat, aby jim a systému lidé zase začali věřit? Vysvětlím.

Žijeme v bublině. Evropa si desítky let užívala míru a barvila si svět okolní narůžovo. Zavírala oči před mnohými projevy extremismu tak dlouho, až se její představy začaly rychle bortit. Někteří představitelé Evropské unie si však zhroucení snu a stávající realitu připustit dosud nechtějí.

Válka o Falklandské ostrovy, která proběhla mezi Velkou Británií a Argentinou na začátku 80. let, dodnes působí hrdost i trauma na obou stranách. Argentina, topící se v ekonomických problémech, však nyní opět začíná pošilhávat po nedalekém území. Nákup letounů F-16 proto Brity příliš netěší.

Pozornost světa v roce 2020 ovládla pandemie Covid-19, takže mnozí ani nepostřehli válku, zuřící ve sporném regionu pohoří Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V regionu, který má pro obě země kulturní význam, probíhá dlouhodobý spor, v němž proti sobě stojí arménská etnická většina usilující o sjednocení a vůle menšinového ázerbájdžánského obyvatelstva.

Každý z nás má v sobě přirozenou potřebu zastávat se menšího a slabšího proti velkému a zlému. Pokud ovšem ten menší a slabší není tím zlým.

Polsko odvolilo v parlamentních volbách. Za vítěze se prohlásila obě antagonistická uskupení, podle exit pollu však může mít šanci na sestavení vlády po osmi letech dosavadní liberální opozice. Armáda našeho severního souseda v posledních letech mohutně posilovala. Co se po volbách změní?

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

V okamžiku, kdy počet zemí, které disponují pokročilými raketovými systémy povážlivě stoupá a kdy za slovenskými hranicemi bojují dvě největší armády v Evropě, zůstává Česká republika zcela nekrytá, pokud jde o ochranu proti balistickým raketám. Nakupujeme systém SPYDER, toho je však málo a umí působit jen proti letadlům.

Vláda schválila před několika dny nákup amerických letounů F-35 Lightning II pro letectvo Armády České republiky. F-35 je bezesporu špičkou současného leteckého inženýrství, veřejnost je však v otázce nákupu rozdělena. Nejčastějším důvodem kritiky jsou obrovské náklady, nejsou však jediné. Shrňme si deset důvodů, pro které není nákup F-35 dobrý nápad.

Tělesné tresty dětí jsou stále předmětem mnoha ohnivých diskuzí. Na straně jedné stojí jejich zastánci, kteří se odkazují na své rodiče a jejich výchovu a na straně druhé podporovatelé moderní výchovy, kteří se hlásí k výchově bez násilí. Přestože může mít tělesný trest mnoho podob od malého pohlavku až po surové zbití vařečkou, konečný výsledek je stejný: jde o zásah do osobní integrity a narušení lidské důstojnosti.