Klima může mít vliv na zásoby pitné vody, Česko se ale obávat nemusí, protože má dobré zabezpečení svých zdrojů. Problém může mít do budoucna s užitkovou vodou, řekl v rozhovoru Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Novinářům to řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.

Každý rok podle jeho slov umírá ve světe kvůli klimatické krizi sedm milionů lidí. „Musíme se probudit a začít s tím něco dělat,“ říká aktivista Arne Springorum, který je spoluzakladatelem české odnože spolku Poslední generace, stojící za „třicítkovými“ pochody Prahou a Brnem. Jaká je jeho motivace a bojí se například toho, že kvůli svým aktivitám opět skončí ve vězení? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

V Bruselu se v pondělí konalo zahajovací setkání iniciativy stovky klimaticky neutrálních měst EU, kam se přihlásil, a nakonec byl i vybrán Liberec, a to jako jediný z Česka. Jenže z Liberce se konference nikdo nezúčastnil, což kritizoval opoziční zastupitel Jaromír Baxa (Liberec otevřený lidem).

Ke katastrofám způsobeným klimatickou krizí dochází čím dál častěji, dle OSN alespoň jednou týdně. Přestože většina takových katastrof neupoutá mezinárodní pozornost, dějí se a OSN zdůrazňuje, že je třeba začít připravovat rozvojové i rozvinuté země na hluboké dopady zvyšující se četnosti těchto událostí.

V pátek 15. března se v Praze odehrál protestní pochod za boj proti klimatickým změnám. Čím je však tento protest tak výjimečný? Organizace se chopily děti...