Publikováním memoranda se strany koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) zavázaly ke vzájemné spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Skončil tak pro mnohé bolestný proces rozhodování, zda jít do voleb SPOLU nebo samostatně. Zatímco někteří v koalici SPOLU viděli přirozené pokračování koaliční spolupráce, jiní poukazovali na údajně nepřekonatelné ideologické rozpory při hledání řešení mnohých evropských problémů. Nemalou roli v těchto diskusích sehrály i osobní animozity mezi evropskými tvářemi jednotlivých koaličních stran SPOLU, strach z vykroužkování a také údajná nemožnost sjednotit se na společném programu.

Byť ještě nebylo sečteno ani 10 % hlasů, v Bruselu již brzy ráno zavládla euforie. Hlasování v Polsku je tu považováno za rozhodující nejen pro budoucnost samotného Polska, ale i Evropské unie a i o budoucnosti Donalda Tuska. Právě lídr dosud opoziční Občanské platformy Tusk je v Bruselu velmi dobře znám a zapsán. Od roku 2014 až do roku 2019 zde působil jako předseda Evropské rady, tedy v roli tzv. evropského presidenta. Do této pozice byl jmenován jako první politik z nových členských států. Oslavně se hodnotí i výkon druhé hlavní opoziční strany – Třetí cesty – která by měla být klíčovým Tuskovým spojencem pro vytvoření nové polské vlády, probruselské a proti dosavadní vládnoucí národně-konservativní strany Právo a Spravedlnost (PiS). Byť komentátoři nepopírají její vítězství, nejčastějším označení je „Pyrrhovo“.

Chceme-li zvládnout jakékoli náročné období, musíme zajistit nejenom řešení aktuálních krizí a problémů, ale musíme umět dát lidem také perspektivu. Když se nám to nepovede, nebudou nás respektovat.

V těchto dnech je v Bruselu nejdiskutovanějším tématem volba nového presidenta či presidentky nejmocnější evropské finanční instituce – Evropské investiční banky. Velký zájem o bitvu o tuto pozici vyvolala hlavně nominace dvou žen, které patří mezi těžké váhy evropské ekonomiky a politiky – Dánky Margrethe Vestagerové a Španělky Nadii Calviño.

V bruselské bublině se již začíná horečně spekulovat, kdo nahradí nizozemského socialistu Timmermanse, pána Green Dealu a druhou nejsilnější politickou figuru, hned po prezidentce Komise Ursule von der Leyenové. Důvodem je ohlášený návrat nizozemského politického matadora zpět na domácí scénu.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

V posledních měsících běží intenzivní debaty o povinném zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Stojí proti sobě dvě skvěle argumentačně vybavené lobbistické skupiny a někde uprostřed je spotřebitel. Povinné zálohování tlačí především velké nápojářské společnosti, pro které jsou investice do odběrných automatů, zaměstnanců a prostor pro skladování PET lahví daleko únosnější investicí než pro menší nápojáře.

Jan Zahradil, europoslanec a jeden z ideologů evropského směřování ODS, oznámil, že již nebude obhajovat mandát europoslance v eurovolbách v příštím roce a zároveň opustil i stranické předsednictvo. Ve své politické závěti zdůraznil tři klíčové body, které chce nadále (z jiných pozic) obhajovat: národní konzervatismus, samostatná kandidatura ODS v nadcházejících eurovolbách a pevné spojení ODS a ECR. Mnozí si myslí naprostý opak, nicméně Janu Zahradilovi nelze upřít, že svými mnohdy provokativními názory nutí člověka se zamyslet.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.