Snaha správců státních pokladen v zemích EU eliminovat daňové úniky je stejně přirozená jako snaha daňových subjektů se daním vyhýbat. Jelikož motivace zúčastněných stran skrýt konkrétní ekonomickou transakci je zpravidla větší než možnosti regulátora všechny skrývané transakce odhalit, jsou do praxe uváděny různé nástroje, které mají těmto situacím zamezit. Příkladem je Účtenková loterie, jejíž koncept momentálně rozpracovává tuzemské ministerstvo financí.

V minulých týdnech rozčísl život na sociálních sítích příspěvek nespokojeného spotřebitele, který upozornil na dvojí ceny za zcela totožné zboží v prodejnách Drogerie DM v Německu a v České republice. Totožné zboží, diametrálně odlišné cenovky diskriminující české zákazníky. Medializovaný příspěvek zapadá do několik let probíhající diskuse o tom, jak obchodníci využívají stabilní ochoty Čechů platit za všemožné zboží všemožné kvality právě tolik, kolik si naúčtují.

V minulém týdnu byla v Praze posvěcena další nemovitostní transakce s přesahem do veřejných financí. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo příspěvek na nákup fotbalového stadionu na Praze 10, na kterém působí prvoligoví fotbalisté Bohemians 1905. Na transakci za 134 milionů Kč (před odvedením daně z nabytí nemovitosti – tu zaplatí prodávající) daňoví poplatníci přispějí částkou 121,1 milionů Kč, fotbalový klub přidá 7 milionů Kč.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ukázal, jak zvráceně uvažují politici: Pokud existuje nějaký problém, je třeba jej okamžitě využít k zavedení nové daně. O víkendu totiž navrhl zavedení speciální daně na benzin, která by se vybírala v celé Evropské unii a jejíž výnosy by byly používány k financování uprchlické krize. Novou daň je prý třeba zavést proto, aby náklady boje s uprchlickou krizí nezatěžovaly rozpočet EU ani rozpočty jednotlivých zemí. Hodnocení jedním slovem? Šílené! 

Ministerstvo financí chce od února rozšířit režim přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH) na dodání plynu a elektřiny. Počítá s tím nařízení vlády, které ve středu projedná vláda.

Nejvyšší kontrolní úřad prověří v příštím roce například výběr daně z příjmů fyzických osob, hospodaření Ředitelství silnic a dálnic nebo peníze vynaložené na modernizaci dálnice D1. Uvádí to plán kontrolní činnosti, který dnes úřad zveřejnil na svém webu. V plánu na příští rok je 30 kontrol, což je proti letošku o deset méně, úřad do něj ale během roku může zařadit další kontrolní akce.

Ve vládní koalici se rýsuje další zajímavá zkouška její odolnosti. Ani tentokráte se do rýsujícího se sporu nezapojují „Lidovci“,políčky si přes média opět vyměňují ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO 2011) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). O co jde? O nic menšího než o daně.

Finanční správa od příštího roku zruší 23 finančních úřadů po celé ČR. Jde o malé pobočky, kde dnes pracuje většinou méně než 11 lidí. Jejich fungování je neefektivní a představují finanční i organizační zátěž. Zaměstnanci se přesunou na jiná pracoviště. O tom informovala mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Petra Petlachová.

Diskuse o daních je nekonečným impulzem politických přestřelek. Je to „stará vesta“ všude na světě – dle opozice jsou daně moc vysoké a zároveň se vybírají neefektivně, dle vlády je nastavení daní adekvátní, případně výběr neodpovídá očekávání proto, že se v daňovém systému likvidují pochybení předchozích vlád. Jaká je česká fiskální realita?

Minulý pátek jsme v České republice oslavili Den daňové svobody. Součástí přidružené kampaně byly i letáky upozorňující na výši zdanění z pohonných hmot („stát Vám vysál půl nádrže“) a výši zdanění piva („stát Vám dluží jedno pivo“). Určitě nebude od věci podívat se na daňovou zátěž v nakoupených produktech podrobněji. Opravdu je výše zdanění tak velká? Podívejme se na to ve druhém dílu seriálu o daňové zátěži.