Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Hegemon Zeman. Předsedové nejvyšších soudů jako kompars ve hře o nezávislost justice

 
čtvrtek, 2. srpna 2018, 09:51

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž, to je známá věc. Nemusí být dokonce totéž, ani když dělají totéž titíž dva, jen v jiném čase. V našem případě když jdou ze prezidentem Zemanem předsedové nejvyššího soudů, jen pokaždé v trochu jiné situaci. Co jednou dvakrát mohlo dopadnout úspěšně, příště může skončit jako průšvih.

O konkrétním případě H-System hovořit nebudeme, ani nemůžeme, tvrdili shodně před schůzkous hlavou státu předsedové Ústavního a Nejvyššího soudu Pavel Rychetský a Pavel Šámal. Pozvání na schůzku prý vnímali jako možnost diskuze o obecných otázkách soudnictví.

Jenže člověk míní a Zeman mění; v českých podmínkách platí, že každá kauza, zejména není-li po ruce jiná vhodná, bude populistickými politiky zneužita a řádně vyždímána až do úplného hadru. V tomto případě zneužita k útoku na justici jako celek, přičemž předsedové soudů v tom sehráli smutnou úlohu komparsistů.

Samozřejmě, že o H-System šlo. A že to Hrad jasně dopředu deklaroval.

A že na to oba justiční představitelé přistoupili. Hráli Zemanovu hru. Otázka zní, proč. A pokud k tomu měli dobrý důvod, zda cena za takovou riskantní strategii nakonec nebude vyšší než její případný přínos. Ve hře není nic míň než ústavní systém dělby moci a nezávislost justice.

Náhradní reprezentace justice

Je vhodné, aby hlava obecné justice a šéf Ústavního soudu, který bude ve věci ještě činný, projednávali kauzu s prezidentem a veřejně ji komentovali? Jaký dopad bude mít například Šámalův názor, že by měly být oběti podvodů odškodněny, na soudce nižších soudů, kteří by se kauzami zabývali?

Zkusme si to představit na jiné úrovni. Okresní město, kauza, která jím hýbe a na které mají tamní komunální politici zájem, protože zajímá jejich voliče. Starosta si tedy zve na kobereček předsedu okresního soudu. Ten jde a po jednání vysloví před shromážděnými novináři regionálních médií na věc svůj názor.

Jsme si takřka jisti, že pokud by taková situace neušla pozornosti vyšších justičních funkcionářů nebo ministra spravedlnosti, měl by dotyčný soudce na krku kárnou žalobu.

Situace na nejvyšší úrovni samozřejmě tak jednoduchá není, a to z jediného důvodu: Justice stále ještě v Česku nemá svou vrcholnou reprezentaci. Neexistuje Rada soudnictví, jejíž představitelé by měli jednání s politiky v popisu práce.

Neexistující orgán suplují soudci, kteří jsou vybaveni jak funkční, tak přirozenou autoritou. A předsedové nejvyšších soudů mezi ně samozřejmě patří.

Jen musí vždy pečlivě uvažovat, ve které roli se aktuálně nacházejí, případně která složka jejich vystupování zrovna převažuje. Zda se k věci vyjadřují jako funkcionáři soudu, nebo představitelé justice jako celku, kteří ji zrovna zastupují navenek.

Quid pro quo?

Ne vždy to musí skončit špatně. V roce 2015 to byli Pavel Rychetský s předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, kdo se Zemanem separátně vyjednali odchod Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu a instalaci Pavla Šámala. A už spolu se Šámalem pak s vládou vyjednali řešení zablokované situace kolem doplatků platů soudců a státních zástupců. To byl velký úspěch.

Roli vyjednavačů věci justice pak na sebe Pavel Rychetský a spol. vzali ještě jednou. Letos na jaře požádali o schůzku prezidenta Zemana, aby s ním řešili budoucí obsazení postu předsedy NSS, kde Baxovi v říjnu vyprší mandát. Věc je o to důležitější, že může mít dopad i na Ústavní soud, v jehož čele Rychetský skončí – možná už za dva roky.

Nebyla to snadná jednání a Zeman, o němž se říká, že justici nerozumí, ukázal, že to neplatí, pokud se za věcmi justice skrývá možnost hrát širší politickou hru.

Žadatele o schůzku si vychutnával. Rychetský o ni požádal na začátku dubna. Zeman se sešel nejprve s Baxou, a to až na konci května. Po schůzce neoznámil nic.

Na konci června si pozval celou Velkou trojku – a zase mlčel. Když v polovině července řekl, že už téměř zná jméno budoucího šéfa NSS (samozřejmě nikoho nejmenoval), mezi těmi, kdo měli na jeho rozhodnutí vliv, jmenovitě zmínil bývalou ministryni spravedlnosti a svou poradkyni Marii Benešovou. O tom, jaký vliv měla na jeho rozhodování přímluva předsedů nejvyšších soudů, ani slovo.

A pak přišla kauza H-System.

Jak pravděpodobné je, že soudci Zemanovi vyšli vstříc v očekávání reciproční vstřícnosti v řešení otázky, kterou sami považují pro budoucí chod justice za klíčovou? Nebo jinak: Jak velký ještě může být ústupek ze soudcovské nezávislosti, pokud jde o prosazení skutečně silné a nezávislé osobnosti dejme tomu do čela Ústavního soudu?


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

 


 

Kam dál?

Kauza Burberry: Nezlevnit, ale zničit neprodané luxusní zboží je...

pondělí, 30. července 2018, 11:00

Letní okurkovou sezónu vyplňují zprávy, které by se v „sezóně“ na titulní stránky určitě nedostaly. Ale v letních měsících s nimi...

KOMENTÁŘ: Liberální demokraté jako objekty v obludáriu. Kdo je...

pondělí, 30. července 2018, 08:06

Realita je stále častěji ne to, co se skutečně událo, ale to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme. Platné je to pro...

GLOSA: Pár nápadů, abychom se měli líp

úterý, 24. července 2018, 09:43

Politici se zaklínají sliby. To je jistota. A umí to moc hezky. Dřív jsme měli ten parádní pocit, že je vše na dobré cestě,...

KOMENTÁŘ: Hromadné žaloby – dostane problém exekucí mladší sestru?

úterý, 17. července 2018, 09:17

Debaty o krocích nové vlády v minulých týdnech předznamenávaly hlavně diskuse o možném obsazení ministerských křesel. A debaty o...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou mírně stoupl

Během tohoto týdne stoupl počet nahlášených onemocnění přenášených klíšťaty. U klíšťové encefalitidy se jedná o čtyři případy. Dvacet nových případů přibylo u lymeské boreliózy. Oproti loňskému roku se stále jedná o nižší čísla. Nejvyšší počet nemocných klíšťovou encefalitidou je na Českobudějovicku, Jindřichohradecku a Českokrumlovsku.

Budějcká Drbna

Jak se proměnila jižní Morava od Sametové revoluce? Proměna průmyslu a dramatický nárůst teploty

Od pádu totality v roce 1989 se v Jihomoravském kraji zvýšil počet obyvatel téměř o 43.000 na zhruba 1,19 milionu, zvýšila se průměrná teplota v létě až o tři stupně a změnila se ekonomická struktura regionu.

Brněnská Drbna

TIP NA VÝLET: Ze štěpanického hradu zůstaly jen věže a zbytky paláce

Řadu míst, která dýchají historií, lze navštívit při cestách Libereckým krajem. Jedním z nich jsou i trosky gotického hradu Štěpanice, jenž stával na skalnatém ostrohu při dnešní silnici mezi Jilemnicí a Beneckem.

Liberecká Drbna

Muž spadl z žebříku a zranil se. Nadýchal jeden a půl promile

Ve čtvrtek 22. srpna 2019 o půl desáté dopoledne došlo v Mostkovicích k pracovnímu úrazu sedmatřicetiletého dělníka. Tomu na nezpevněném povrchu podklouzl žebřík a muž se zřítil z výšky asi tří metrů na zem. Se zraněním skončil v prostějovské nemocnici. Policistům muž nadýchal 1,53 promile.

Olomoucká Drbna

Silně opilá řidička nezvládla couvání, přejela obrubník a narazila do stromu

To, že alkohol za volant nepatří, si zřejmě neuvědomila osmapadesátiletá žena z Havlíčkova Brodu. Ta s téměř třemi promile nastoupila do vozu a účinky opilosti se začaly okamžitě projevovat. Při couvání po parkovišti totiž přejela obrubník a narazila do stromu.

Jihlavská Drbna

Malšovický most nevydržel čistý ani dva měsíce. Vandalové ho posprejovali

Na boj s vandaly vydá město každoročně desítky tisíc korun. Bohužel, situace se nezlepšuje. Malšovický most, který město nechalo vyčistit v červnu od sprejerů opět někdo počmáral.

Hradecká Drbna