Odborně vzdělaní středoškoláci většinou v oboru nezůstávají

V případě vyučených v oboru zůstávají zejména absolventi strojírenských oborů, u maturantů jsou v oboru zaměstnáni zdravotníci, úředníci nebo absolventi zaměření na pedagogiku a sociální péči.

Autorka studie Gabriela Doležalová také sledovala podíl absolventů, u nichž zaměstnání nemá vůbec nic společného s oborem, který vystudovali. Jedná se o například o případ, kdy lidé se vzděláním ve stavebnictví pracují jako barmani nebo kuchaři.

U vyučených i maturantů se je v této situaci více než třetiny absolventů. Zatímco u vyučených se to v posledních letech příliš nezměnilo, u maturantů se podíl lidí, kteří pracují úplně mimo obor, postupně zvyšuje. Podle autorky je to však také důkaz přizpůsobivosti a flexibility absolventů.

V oboru se nejméně uplatňují absolventi v textilní a kožedělné výrobě nebo v zemědělství. Kvalifikaci získanou ve škole často neuplatňují také absolventi uměleckých oborů, jejichž počet přitom stále stoupá. Při přechodu na pracovní trh pak více než šedesát procent z nich nachází uplatnění zcela mimo obor.

Autorka připouští, že poměrně vysoký podíl absolventů mimo obor vypovídá o určitém rozporu mezi odbornou přípravou a skutečnými potřebami trhu práce. "Nelze ale dělat jednoduché zkratky - zásadní roli hrají také mzdové a pracovní podmínky v jednotlivých zaměstnáních a rovněž míra nezaměstnanosti," doplnila v tiskové zprávě. Ministerstvo školství chce prostřednictvím změny financování středních škol podpořit obory uplatnitelné v praxi.

Srovnání s obdobnými studiemi z let 2005 a 2009 ukazuje, že podíl ekonomicky aktivních obyvatel, kteří pracují ve vystudovaném oboru, soustavně klesá. U mladých lidí od 20 do 29 let je přitom tento trend ještě výraznější. Vedle nemožnosti najít uplatnění to souvisí také s tím, že některé profese zanikají nebo jich výrazně ubývá. Někteří lidé navíc nemají zájem pracovat v oboru.

Zdroj: ČTK
Foto: Václav Votruba