Ministerstvo: Vysoké školy zůstávají podfinancované, potřebují víc peněz

Rozpočet vysokých škol se od roku 2015 zvýšil ze zhruba 20,4 miliardy korun na 26,5 miliardy v letošním roce a 27,4 miliardy korun je v plánu na příští rok. Z pohledu podílu na objemu HDP se ale výdaje na vysoké školy tolik nezměnily. V roce 2017 činil tento podíl 0,43 procenta, loni 0,46 procenta a letos meziročně o 0,01 procentního bodu víc. Dosud nejvyšší byla úroveň výdajů směrem k vysokým školám vůči HDP v roce 2010, a to 0,59 procenta.

Špatně si ČR v uplynulých letech vedla při financování vysokých škol i v mezinárodním srovnání. V celkových výdajích na terciální vzdělávání se v roce 2016 pohybovala kolem 64 procent průměru zemí OECD. Ve veřejných výdajích v poměru k HDP byla na úrovni zhruba 74 procent průměru OECD. Nárůst peněz v rozpočtu vysokých škol v letech 2018 a 2019 podle ministerstva pravděpodobně pozici v ČR v mezinárodním srovnání příliš nezlepší. Statistiky OECD to ukážou až v publikacích vydaných v příštích letech.

Podle ministerstva se tak ukazuje, že případné naléhavé potřeby trhu práce nelze řešit ze současného rozpočtu vysokých škol, a i v budoucích letech na ně bude nutné případně vyhradit peníze navíc. O kolik by se mohlo jednat, není podle úřadu možné vyčíslit, protože zatím nejsou k dispozici objektivní analýzy. Jejich přípravu by dle ministerstva školství měly zajišťovat resorty, kterých se daná odbornost týká. Ve spolupráci s nimi by pak ministerstvo v budoucnu chtělo navrhovat různá řešení, jak některé obory víc podporovat.

Kvůli nedostatku lékařů a učitelů dostávají nyní zvláštní podporu lékařské a pedagogické fakulty. Na zvýšení počtu studentů na lékařských fakultách má jít podle akčního plánu vlády do roku 2029 zhruba 6,8 miliardy korun. Pedagogické fakulty dostaly letos od ministerstva školství vedle běžných příjmů 200 milionů korun navíc na růst platů na fakultách a posílení praxe při studiu.

Ministerstvo by podle podkladů pro vládu chtělo v následujících letech udržet podíl studujících na takové úrovni, aby vysokoškolské vzdělávání získávalo alespoň 35 procent mladých lidí. Důraz přitom hodlá klást nejen na odbornost, ale i na dovednosti, jako je týmová spolupráce či schopnost řešit problémy. Cílem je mimo jiné rozvoj profesních studijních programů a kurzů celoživotního vzdělávání či zvýšení efektivity a kvality doktorského studia, sdělil úřad ve vládním materiálu.

ptd mal