Podle většiny mladých lidí jsou vztahy mezi cyklisty a řidiči nepřátelské. Ukazuje to průzkum, který společnost Kantar udělala pro iniciativu Dám respekt. Jako problematické podle něj hodnotí vztahy 67 procent středoškoláků a 72 procent mladých řidičů. V obdobném průzkumu z roku 2023 vnímalo vztahy mezi cyklisty a motoristy jako nepřátelské 52 procent lidí z běžné populace. Iniciativa Dám respekt představila výsledky letošního průzkumu, zaměřeného na dopravní bezpečnost a chování vůči zranitelným účastníkům provozu, především cyklistům.

Studentské volby u středoškoláků starších 15 let vyhrála koalice Spolu se ziskem 20,6 procenta hlasů a mírným náskokem před Piráty a hnutím STAN. S větším odstupem pak následují Motoristé a hnutí ANO. Žádný další subjekt se přes pět procent nutných pro získání mandátů v Poslanecké sněmovně nedostal.

Již od začátku července se budou moci děti a mladiství v Česku obracet na dětského ombudsmana. Prozatím se jeho činností chopí Vít Alexander Schorm, který zároveň působí jako zástupce stávajícího ombudsmana. Česko se tak svého dětského ombudsmana dočká jako jedna z posledních zemí v Evropě.

Studenty čekají tento týden státní maturity, k podzimnímu termínu se přihlásilo asi 7200 žáků. Pro zhruba 4660 jde o opravný termíny, pro ostatní je to řádný nebo náhradní termín. Vyplývá to z dat státní organizace Cermat, která poskytlo ministerstvo školství. Dnes čeká studenty zkouška z českého jazyka a literatury, v úterý z matematiky a cizích jazyků a ve středu nepovinná rozšiřující zkouška z matematiky. Didaktické testy Cermat nehodnotí známkami, ale procenty a slovy "uspěl" či "neuspěl". Výsledky by školám měl podle informací na webu předat do 10. září.

Pět evropských velvyslanectví v Česku podpořilo návrh ministra školství Mikuláše Beka (STAN) zachovat druhý cizí jazyk jako povinný předmět na základních školách. Německé, rakouské, francouzské, švýcarské a španělské velvyslanectví to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ministrovo rozhodnutí vnímají jako krok správným směrem.

Na střední školu se po dvou kolech přijímacího řízení dostalo asi 77 procent z téměř 6800 uchazečů s ukrajinským občanstvím. V prvním kole byla nejvyšší úspěšnost těchto uchazečů na Vysočině a v Moravskoslezském kraji, ve druhém kole v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Na webu o tom informovalo ministerstvo školství.

Postup policistů v případu tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) vysvětlovali ve čtvrtek zástupci policie před poslanci bezpečnostního výboru přes šest hodin. Policejní prezident Martin Vondrášek připustil, že komunikace s vedením fakulty nebyla ideální, zlepšit se podle něj musí i analytická činnost či střelecká příprava policistů. Pachatel, kterým byl podle kriminalistů čtyřiadvacetiletý student fakulty, cítil podle odborného posudku křivdu a nenávist, fascinovaly ho násilí a zbraně, neměl ale žádnou závažnou psychickou poruchu. Cítil se odstrčený a neužitečný, měl problémy s komunikací i se vztahy v rodině, řekla státní zástupkyně Jana Murínová. Dnes od tragické události uplyne půl roku.

Některé střední školy daly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium. Novinářům to řekl ředitel organizace Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení uchazečů trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové se jedná o drobné chyby, které se ředitel Cermatu snaží opravit.

Ani minimální úrovně přírodovědné gramotnosti nedosahuje asi pětina žáků prvních ročníků středních škol. Mají zásadní problémy s řešením i těch nejjednodušších přírodovědných úloh. Jen minimální úrovně přírodovědné gramotnosti zároveň dosahuje 29 procent testovaných žáků. Vyplývá to z tematické zprávy České školní inspekce, která testovala přírodovědné znalosti studentů prvních ročníků středních škol v prvním pololetí školního roku 2022/2023. Cílem bylo podle inspekce zjistit, jakou úroveň znalostí mají děti, které aktuálně dokončily základní vzdělávání.

Do základních a středních škol se v rámci projektu Mluvme o domácím násilí vydávají proškolení policisté, kteří v této problematice vzdělávají učitele. Právě ti si totiž mohou jako první všimnout změn v chování dětí, které jsou jednání násilníků často svědky.