Pouliční třeštění. Volební plakáty, které jste nechtěli (a neměli) vidět

Nejprve sem ještě pro jistotu vložíme varování ministra zdravotnictví: Následující obsah může způsobit osobám labilním nebo neurastenickým vážné obtíže a prudké zhoršení příznaků. A nyní již k dílu, začínáme v Praze 3.

Na co myslíte, když se řekne komunální volby? Do kreativcovy hlavy přijde na první dobrou asociace „soused“. A pak už to jde samo:
„Co tam dáme? Máte nějaký slogan?“ zkouší to reklamní mág.
„Myslel jsem nějak jako zdůraznit tu sousedskou linku, že jo,“ praví politik.

Výsledek vidíme sami.

Pozor! Sdílejte! V Ústí nad Labem práškují letadla z oblohy drogy, a média o tom samozřejmě mlčí. My ale mlčet nebudeme, řekneme si to pěkně otevřeně: Den, kdy se do rukou politickým stranám dostaly grafické filtry tohoto druhu, je srovnatelný snad je s okamžikem, kdy si první stranický grafik všiml, že ve Windows existuje program Malování.

A jako by nestačily obrázky, ústecká ČSSD je v doplňuje ještě stylovými superhrdinskými texty. Namátkou:
„Jeho fyziologie mu dává téměř neomezenou sílu a vytrvalost jít si za tím, co mu přijde smysluplné. Svou sílu a moc proto využije ve prospěch dětí, kultury a přírody.“
„Její kočičí intuice jí říká, že každý člověk, který je pracovitý, pozitivně zapálený pro věc, zodpovědný a se schopností zdolávat překážky se slovy to půjde, je velmi důležitý pro vytváření čehokoliv a kdekoliv.“
„Své ostré drápky a svůdný šarm využije k zasazení se o plné využití stávajících zákonných možností, včetně dotačních titulů pro opravy či výstavbu bytových domů.“

Stačilo, máte dost?

Zde je uplatněna známá poučka „když nemáš dost barviček, dej tam ještě víc barviček, celý to dolep obrázkem z fotobanky a je hotovo“. Náš čtenář má rád různé kvízy a hádanky, ani dnes jedna nebude chybět. Je druhu „najdi deset rozdílů“, správné odpovědi posílejte Aštaru Šeranovi na planetu Jupiter.

V kampani platí, že hesla mají být konkrétní, aby si s nimi lidé dokázali spoji politikovu tvář. Když konkrétní, tak konkrétní, řekli si v ODS v Praze 9 a vymysleli toto. Konkrétnější už opravdu být nemohou.

Pokud jako kandidát chcete oslovit vzdělanější publikum, je třeba mu nabídnout informace. Samozřejmě platí, že čím víc informací, tím líp, on už si to vzdělanec zvětší a nastuduje. K dalším pravidlům patří: žádný font není tak malý, aby se nedal ještě zmenšit. A pak samozřejmě desatero čehokoli, to mají lidé rádi už od starověku.

Pokud naopak nevíte na koho cílíte, případně nemáte žádný program ani myšlenku, ale myslíte si že máte hezké nohy, lze samozřejmě na plakát vyfotit nohy a pod to napsat cokoli o nohách.

Máme zde poučku nejen pro politiky, ale i pro jejich příznivce. V době sociálních sítí je tato fanouškovská podpora důležitá. Čili zde malý návod, jak podpořit oblíbeného politika ve třech bodech.

Vyrob si vlajku oblíbené strany nebo hnutí a nastav foťák.
Sundej si pantofle, aby maminka nenadávala. 
Vylez na postel a čekej, až vyletí ptáček.

Zejména u stran, které se tak či onak zaštiťují řádem a pořádkem, vaši ideoví souvěrci ocení, že jste pořádkumilovný člověk a budete v kolektivu oblíben.

Ano, správný billboard nebo plakát je třeb TVOŘIT. Tvořivý přístup je základ úspechu, připomeňme si některé základní pravdy.

Velkých písmen není nikdy málo.
Čím víc barev, tím víc grafika.
Když nemáš nápad, vymysli složitou logickou konstrukci, kterou nikdo nepochopí. Budeš vypadat chytře a lid tě zvolí.

Syntetická ukázka všeho, co jsme zmínili výše. Heslo, které sice nedává smysl, ale je v něm přece vtip (ANO, hahaha, rozumíte?) Barvičky, fonty velké i malé, nějaké ty symboly státnosti a nezbytný hashtag, aby bylo jasné, že jdu s dobou a nejsem žádný Pažout. Povedené.

Tak klidnou mysl, snad to do října nějak přežijeme.

Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.