Politicky nestabilní země: šest zajímavostí o českých vládách
Středa, 3. května 2017, 14:32
Starý vtip „Hele, padá vláda, něco si přej!“ již není tak vtipný jako kdysi. Časem se totiž omrzí každý vtip. Faktem totiž je, že Česká republika by na mapě politické stability mohla být označena červenou barvou jako vysoce nestabilní. Projděme několik faktů o českých vládách od roku 1993.
Od roku 1993 do roku 2017 jsme měli mít celkem šest vlád. Celkem jsme jich měli třináct! Pokud Sobotkova třináctá vláda skutečně podá demisi, do konce roku ještě (minimálně) jedna přibude.
Česká republika zažila celkem 11 mužů v křesle premiéra (13 vlád), žádnou ženu. Předsedové vlád byli 5x z ODS, 5x z ČSSD a 3x nestraníci z úřednických vlád.
Vzpomenete si na jména premiérů? Tak schválně (řazeno chronologicky): Václav Klaus, Josef Tošovský, Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek, Jan Fischer, Petr Nečas, Jiří Rusnok a Bohuslav Sobotka.
Jediné dvě výjimky si předsednictví vlády zopakovaly dvakrát. Šlo o Václava Klause (1993 až 1996; 1996 až 1998) a Mirka Topolánka (2006 až 2007; 2007 až 2009).
Nejkratší dobu v postu premiéra strávil Mirek Topolánek v době své první vlády (čtyři měsíce a pět dní), následně Jiří Rusnok (pět měsíců a jedenáct dní) a Josef Tošovský (šest měsíců a dvacet dní).
V historii České republiky jsme měli zatím tři úřednické vlády – vládu Josefa Tošovského (2. 1. 1998 až 22. 7. 1998), vládu Jana Fischera (8. 5. 2009 až 13. 7. 2010) a vládu Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 až 29. 1. 2014). Zatímco první a druhá vláda vznikly pod dohodě napříč stranami a získaly mandát (Tošovský 123 hlasů/197 hlasujících), respektive velmi silný mandát (Fischer 156 hlasů/194 hlasujících), vláda Jiřího Rusnoka vznikla na popud nového hráče na politickém písečku – přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana – a nezískala důvěru (93/193). Budeme mít další takovou?
Všechna práva vyhrazena, jakékoli užití obsahu včetné obsahu a grafiky podléhá schválení provozovatelem serveru. Drbna.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho částí veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
