Pátek 26. 6. 2026 | Svátek má Adriana
Fyzická zdatnost českých dětí se podle odborníků i dat dlouhodobě zhoršuje. Hlavní problém přitom nemusí být v nedostatku sportovních kroužků nebo tělesné výchovy, ale v proměně každodenního života. Podle Jany Havrdové z kabinetu ministra pro sport, prevenci a zdraví děti přicházejí především o přirozený pohyb, který byl dříve běžnou součástí dne.
„Příčin je více a navzájem se posilují. Děti dnes tráví výrazně více času vsedě – ve škole, doma u obrazovek i při dopravě. Současně ubývá spontánního pohybu, který byl pro předchozí generace přirozenou součástí každého dne. Není to selhání dětí ani rodičů, ale změna životního stylu celé společnosti. Pokud chceme trend zvrátit, musíme vrátit pohyb zpět do běžného dne dětí, nejen do sportovních kroužků,“ uvedla Havrdová.
Podle ní mají dnešní děti sice širší nabídku sportovních aktivit než generace jejich rodičů, v průměru jsou ale fyzicky méně zdatné. „Dnešní děti mají často lepší přístup ke sportovním příležitostem, ale méně přirozeného každodenního pohybu, a proto jsou v průměru méně fyzicky zdatné než generace jejich rodičů,“ popsala.
Za jeden z největších problémů označuje odborná veřejnost nedostatek pravidelné denní aktivity. Podle doporučení by děti měly mít alespoň 60 minut pohybu denně, což velká část z nich nesplňuje. „Největším problémem je celkové množství každodenní pohybové aktivity. Vedle toho odborníci upozorňují také na pokles vytrvalosti, svalové zdatnosti a schopnosti zvládat základní pohybové dovednosti,“ uvedla Havrdová.
Podle odborníků se problém neprojevuje jen nižší sportovní výkonností, ale může mít dopad i na zdraví a celkový životní styl v dospělosti.
Dnešní děti mají často lepší přístup ke sportovním příležitostem, ale méně přirozeného každodenního pohybu, a proto jsou v průměru méně fyzicky zdatné než generace jejich rodičů.
Za příklad zemí, které se s problematikou vypořádávají úspěšněji, označuje Havrdová zejména státy severní Evropy a Nizozemsko. „Velmi inspirativní jsou zejména Finsko, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Tyto země nevnímají pohyb pouze jako předmět ve škole, ale jako přirozenou součást vzdělávání, zdraví a každodenního života,“ řekla.
Rozdíl podle ní nespočívá pouze v počtu hodin tělesné výchovy. Děti v těchto zemích tráví více času venku, pravidelně se hýbou během přestávek a pohyb se přirozeně promítá i do samotné výuky. „Nejde ani tak o více hodin tělesné výchovy, ale o více pohybu během celého dne. Velký důraz je kladen také na radost z pohybu a zapojení všech dětí, nejen těch sportovně nejvýkonnějších,“ doplnila.
Důležitou roli podle Havrdové hraje také to, jak je sport dětem prezentován. V některých zemích podle ní děti u pohybu vydrží déle právě proto, že není postaven pouze na soutěžení a výsledcích. „Klíčové je, že sport není postaven pouze na výkonu a soutěžení. Děti mají možnost vybírat si z různých aktivit, měnit je podle věku a zájmů a zůstávat aktivní i tehdy, pokud nechtějí závodit na vrcholové úrovni,“ vysvětlila.
Čtvrtek, 22. ledna 2026, 10:44
Až 80 procent českých dětí má podle mezinárodní studie HBCS dlouhodobý nedostatek pohybu. Odborníci upozorňují, že významnou roli v tom sehrávají nejen proměny životního stylu, ale také chování rodičů, kteří na děti často přenášejí vlastní ambice...
Podle dříve oslovených odborníků patří Česko v oblasti pohybové aktivity dětí mezi nejhorší státy v Evropě. Mezinárodní studie HBCS uvádí, že až 80 procent českých dětí má dlouhodobý nedostatek pohybu. Problém přitom nesouvisí pouze se školami nebo sportovními kluby, ale také s rodinným prostředím.
Experti dlouhodobě upozorňují, že rodiče často přenášejí na děti vlastní ambice a přílišný důraz na výsledky. Místo radosti z pohybu se tak sport může proměnit v tlak na už zmíněný výkon. „Rodiče by si měli klást otázku, co daný sport dá dítěti do života, a ne, kolik vyhraje medailí. Realita je taková, že 99 procent dětí se nikdy profesionály nestane. Sport je ale formuje, učí disciplíně, řádu, překonávání překážek a práci v týmu. To je nesmírně cenné, ovšem často se na to zapomíná,“ doplňuje David Vavruška, mentální kouč ve společnosti SMT Academy a bývalý ligový fotbalový trenér.
Dalším rizikem je příliš brzká specializace na jediný sport. Odborníci doporučují, aby děti mezi šestým a dvanáctým rokem vyzkoušely co nejširší spektrum aktivit, které rozvíjí různé pohybové schopnosti a pomáhá budovat dlouhodobý vztah ke sportu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
