Obří pokuta pro výrobce kamionů: Proč se kartely rozpadají?

Výrobci kamionů ovládající přes 90 % trhu v Evropě si prý od roku 1997 domlouvali ceny, uvedení nových modelů či implementaci technologií šetřících palivo a emise. Čtveřice hráčů (Volvo/Renault, Daimler, DAF a Iveco) za to od Evropské komise dostala obří pokutu 2,9 miliardy eur. Té unikl jen pátý hráč, výrobce MAN, který vše oznámil. Záhy po udání MANu začaly zbylé čtyři zúčastněné subjekty intenzivně spolupracovat s vyšetřovateli, aby dostaly nižší trest. Nepřipomíná vám to něco? Jistě, závěr jakékoliv kriminálky.

Problematiku tzv. nekooperativního jednání (tj. jednání, kdy váš výsledek záleží na jednání druhého, s nímž ale nemůžete spolupracovat), však řeší i ekonomická teorie. Vysvětluje, že strategie „tvrdě zatloukat, tvrdě zatloukat“ funguje jen do doby, než se objeví na scéně váš komplic, jehož strategií je „trochu zatloukat a pak spolupracovat“.  Pak je totiž mnohem vůbec nejlepší strategií „spolupracovat dřív než ten druhý“.  

Ukážeme si to na příkladu. Představte si dva zločince Petra a Miloše, které zadrželi pro podezření z loupežné vraždy (měli u sebe kradené věci), ale bez přímých důkazů o vraždě. Zadržená dvojice ví, že když jim nic nedokáží, budou je muset pustit nejdéle za 1 rok na svobodu. Pokud by jim však dokázali vraždu, dostanou nejméně 5 let. Zároveň však existuje varianta přiznat se a usvědčit komplice, což spolupracujícímu vyslouží svobodu a „parťákovi“ 10 let natvrdo. Každý vězeň tak má dvě strategie: zatloukat, nebo usvědčit komplice.

Tak jak to v detektivkách bývá, po zatčení dva pachatele ihned rozdělili, aby Petr a Miloš nemohli kooperovat. A začíná psychologické peklo na samotce. Snad ten parťák udrží jazyk za zuby. Jenže co když ne? Neodnesu to pak zbytečně tvrdě? Miloš přemýšlí: „Já určitě vydržím zatloukat. A Petr může udělat dvě věci: Buď vydrží zatloukat, nebo mě potopí. Když budu já zatloukat a on taky, dostaneme oba krásnej rok. Když mě zradí, půjde domů a já tu shniju na 10 let,“ zapaluje si Miloš cigaretu a přemýšlí: „Pokud by Petr zvolil pro sebe variantu zatloukat, tak se mi vyplatí jej zradit. Půjdu domů a on dostane 10 let. Pokud by pro sebe zvolil variantu usvědčit mě, vyplatí se mi jej také usvědčit. Pak totiž místo 10 let dostanu jen 5 let. A můj zájem je přeci přednější...“

A přesně na tom – tedy na snaze ochránit sebe samotného – nakonec ztroskotají i ty nejpevnější pouta kartelových partnerů porušujících zákon. Policie i další vyšetřující orgány to ví, a proto se je snaží motivovat mírnějšími tresty za spolupráci. I tak jsou totiž spolupracujících vězňů plné věznice.