Jak stát staví sen – železniční koridory měly sloužit v r. 2010, možná budou hotovy v r. 2021

Záměr vybudovat funkční, vysokorychlostní koridory samozřejmě není nikterak originální. Myšlenky na zefektivnění železniční sítě existují již několik desítek let, rozvíjeny byly zejména v  druhé polovině divokých 90. let minulého století. Vláda schválila záměr vybudovat koridory v letech 2001 (koridor IV.) a 2002 (koridor III.) – vlaky po nových, vysoce moderních tratích měly rychlostí až 160 kilometrů v hodině jezdit nejpozději v roce 2010, investiční náklady měly činit 97 miliard Kč. Současná situace?

Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že realizace modernizace III. a IV. koridoru stála na naprosto nereálných základech, zejména co se zajištění finančních zdrojů týče. Jak uvádí NKÚ, nedostatek finančních prostředků vedl ministerstvo dopravy k tomu, aby v roce 2005 prodloužila plánovaný termín modernizace na rok 2016. Jenže… Do roku 2016 jsme právě vstoupili a vůbec to nevypadá, že by bylo hotovo. To si uvědomila i politická reprezentace, a tak loňském roce informovala o dalším posunu termínu na rok 2019.

Ale ani to není realistické. K 30. 6. 2015 bylo totiž hotovo pouze 71 % plánované délky koridoru III. a u koridoru IV. dokonce pouze 59 % délky. A to se navíc některé úseky třetího a čtvrtého koridoru překrývají s již existujícími tratěmi. U III. koridoru  se v úseku Praha – Česká Třebová trasa překrývá s trasou I. koridoru a v úseku Česká Třebová – Přerov – Dětmarovice s trasou II. koridoru. IV. železniční koridor se v úseku státní hranice – Děčín – Praha překrývá s existujícím I. koridorem. Tudíž zdaleka nebylo nutné budovat 100 % úseků koridoru III. a IV., ale jen jejich dílčí části. I tak pozorujeme velké selhání státu jako investora.

S přihlédnutím k tomu, jak momentálně běží stavební práce a jejich plánování, Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje následující: Když vše půjde hladce, k dokončení staveb dojde nejdříve v roce 2021. Tedy o jedenáct let později, než bylo na přelomu tisíciletí plánováno. Celková doba modernizace bude činit téměř 20 let, což je s ohledem na praxi i studie proveditelnosti hovořící o sedmi až osmi letech stavebních prací neúměrně dlouhá doba.

Někde jsem kdysi četl citát – nevím už kde, snad v Přítomnosti, bylo to určitě vlevo dole J -  znějící „Vyspělost státu se pozná podle toho, jak dobře umí stavět dopravní infrastrukturu.“. Každopádně autor v tomto případě není důležitý, jedná se totiž o obecně známý fakt. Fungující dopravní infrastruktura je totiž klíčovým aspektem ekonomiky i kvality života obyvatel dané země. Přiznejme si to: My Češi silnice, dálnice, železnice ani jiné infrastrukturní stavby prostě stavět neumíme. U termínu „dopravní infrastruktura“ by nás překvapilo, kdyby někdo něco postavil dobře a včas, jsme totiž zvyklí na přívlastky jako „chybějící“, „předražená“, „nekvalitní“, „nevyhovující“ nebo „zpožděná“. Proto mám návrh: Nechme to všechno naplánovat a postavit Němce nebo Rakušany. Dražší to snad být nemůže, a i kdyby… Budeme mít jistotu, že stavby budou kvalitní a včas, jak je v těchto zemích zvykem.