Kromě černého kašle v ČR meziročně přibylo i spalniček, záškrtu či svrabu

Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) v tiskové zprávě upozornil, že se vracejí i nemoci, proti kterým je očkování povinné, jako jsou právě spalničky, záškrt či černý kašel.

„Od určitého stupně proočkovanosti funguje kolektivní imunita. Čím je nemoc nakažlivější, tím víc očkovaných lidí musí být očkováno, aby kolektivní imunita vznikla. Zatímco u dětské obrny stačí 80 procent proočkovanost, ale u jiných onemocnění musí být vyšší, například u spalniček je to 95 procent," uvedla expertka SPZ Ludmila Plšková.

S věkem podle ní klesá imunita, zhruba sedm procent lidí očkování odmítá a u některých nemocí, jako je například tuberkulóza, je podle ní vidět i vliv migrace. „V každém případě je nutné počítat s tím, že pokud bude proočkovanost v populaci klesat, budeme se s některými nemocemi setkávat častěji, než jsme byli dosud zvyklí," doplnila.

Povinné a vymáhané například pro přijetí do mateřské školy s výjimkou posledního ročníku je očkování takzvanou hexavakcínou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b a vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Hexavakcína u dětí 

Alespoň jednu dávku hexavakcíny mělo předloni 96 procent narozených dětí. U přeočkování čtyřkombinací proti záškrtu, černému kašli, tetanu a dětské obrně v pěti a deseti letech se proočkovanost pohybuje mezi 86 až 90 procenty populačního ročníku. U nepovinných očkování, která často nejsou plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, je proočkovanost nižší. U pneumokoků a meningokoků 70 až 75 procent, u lidského papilomaviru 70 procent u dívek a 43 procent u chlapců, u klíšťové encefalitidy 40 procent.

Podle údajů SZÚ do konce března kromě černého kašle, jehož současné počty případů jsou nejvyšší od roku 1959, vzrostly meziročně také počty různých typů žloutenky nebo tropických nemocí dengue a malárie. Po útlumu v době covidové epidemie lékaři letos evidují také 14 případů spalniček. Ty byly v posledních letech u jednotlivců, nebo se nevyskytl žádný případ, v roce 2019 jich bylo 590.

Opičí neštovice 

Předloni se v Evropě objevily případy neštovic mpox, které byly dříve označované jako opičí neštovice. V roce 2022 jich bylo 71 případů, letos v prvním čtvrtletí 14. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni nejvíc u mužů majících sex s muži.

Roste i počet lidí se svrabem a záškrtem 

Od roku 2020 postupně roste počet pacientů se svrabem, který způsobuje parazitický roztoč zákožka svrabová. Lidé se jím nakazí při kontaktu s kůží nemocného, jeho oblečením či ložním prádlem. Loni bylo nakažených přes 9 tisíc, letos 2700. Postupně přibývá i záškrtu, loni bylo sedm případů za celý rok, letos dosud osm.

Výrazně víc než loni je na začátku letošního roku také legionelózy. Na rozdíl od jiných infekcí se nepřenáší mezi lidmi, je způsobena infikovanou vodou, která se drží v potrubí, pokud se voda neohřívá na více než 70 stupňů Celsia. Nákaza může způsobovat těžké zápaly plic, hygienici proto doporučují nesnažit se peníze za energie šetřit na ohřevu vody. Loni jí bylo 340 případů, letos zatím 104.

Důvod nárůstu podle dřívějšího vyjádření SZÚ není jeden. Například u nemocí, proti kterým existuje očkování, odborníci mluví o nižší ochotě nechat děti očkovat nebo jiném složení vakcín. Vliv má podle odborníků u některých nemocí také to, že se s nimi populace ani lékaři nesetkávají často a někdy jim je trvá odhalit. Pokles v předchozích třech letech zase ovlivnila proticovidová opatření.