Zácpy na silnicích při rekonstrukcích a uzavírkách? Podle ministerstva vše v nejlepším pořádku

Proto jsme se zeptali ministerstva dopravy na set tří otázek:

1) Jak konkrétně ministerstvo dopravy kalkuluje společenské náklady uzavírek v kontextu nabízené ceny zakázky a předpokládané rychlosti opravy silnice?

2) Dochází na objízdných trasách ke koordinaci stavebních prací tak, aby nedocházelo ke kolapsům dopravy (jako např. na silnici č. 3)?

3) Proč nedochází k důkladnému vyžadování prací 24 hodin / 7 dní v týdnu tam, kde každý den práce navíc negativně zasahuje desítky tisíc řidičů?

ČTĚTE TAKÉ: Kolik nás stojí čekání v dopravní zácpě? Řidiči pročekají desítky milionů…

Odpověď našim čtenářům přinášíme tak, jak jsme ji obdrželi:

„Ministerstvo dopravy samozřejmě záleží nám na tom, aby dopady na veřejnost při uzavírkách byly co nejmenší. A současně také usilujeme o to, aby kvalita našich silnic byla co nejvyšší. Z toho důvodu jen za ministra Dana Ťoka bylo opraveno celkem 1750 km dálnic a silnic I. tříd, což je přibližně ¼ celkového počtu.

Záleží nám ovšem také na stavu krajských silnic, proto jsme letos opět dali mimořádné prostředky na silnice II. a III. tříd (letos 4 miliardy korun, dohromady za poslední čtyři roky 15 miliard korun). Stejně jako v předešlých letech pak kraje musí koordinovat harmonogramy jednotlivých oprav se správci dotčené dopravní infrastruktury zejména s Ředitelstvím silnic a dálnic. K tomu slouží speciální geoportál, kam se vkládají informace o plánovaných rekonstrukcích. Předchází se tak dopravním komplikacím a souběhům s opravami na dálnicích a silnicích I. tříd.

Pokud se na věc podívám s nadsázkou, na Váš první dotaz se dá odpovědět taky otázkou. A kolik by stálo, kdyby se dálnice a silnice neopravovaly?

Obecně platí, že objízdnou trasu nařizuje správní orgán, který rozhoduje o žádosti o povolení uzavírky pozemní komunikace, jež má být uzavřena. Pokud je uzavíranou pozemní komunikací silnice I. třídy, řízení vede a rozhodnutí vydá příslušný krajský úřad. Má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci žádost, musí krajský úřad projednat s policií. Objízdná trasa pak samozřejmě může vést i po dálnici.

Ačkoli o nařízení objízdné trasy rozhoduje krajský úřad, dopravní značení vydává pro každou pozemní komunikaci ten správní orgán, který je k tomu dle zákona o silničním provozu určen (např. na dálnici je to Ministerstvo dopravy).

Kromě toho se žádost o povolení uzavírky projednává vždy s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka, dále s každou obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka, a taktéž s provozovatelem dráhy, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha. Vlastníci pozemních komunikací, obce a provozovatel dráhy mají postavení účastníka řízení. Mohou v řízení uplatňovat návrhy na provedení důkazu a vznášet své připomínky.

Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Kromě toho jako každý jiný správní orgán dbá na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Silniční správní úřad pak může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit.

Ohledně přesných podrobností ohledně D3 se prosím obraťte na ŘSD. Každopádně platí, že režim 24 hodin a 7 dnů v řadě případů není možný. A v souvislosti s povolováním uzavírek pak dle zákona o pozemních komunikacích nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky.“