Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně. Vyplývá to ze nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle ní by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně.

Změnili jste v posledních měsících zaměstnání? Pokud ano, dost možná je tím důvodem finanční ohodnocení. Ukazuje to aktuální průzkum zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research. Podle něho pětina českých zaměstnanců změnila v uplynulém roce práci a zhruba třetina plánuje změnu zaměstnavatele v průběhu letošního roku.

Jedno z nejtěžších porevolučních období prožívají v těchto dnech živnostníci a firmy na českém trhu. Vládní opatření proti koronaviru zasáhla téměř všechny odvětví ekonomiky. Některé firmy se dostaly do existenčních problémů, jiné nad pomyslnou propastí stále balancují. Jak složité období firmy prožívají zjišťovala redakce v průzkumu napříč různými odvětvími.

Češi letos v zaměstnání stráví mimopracovními aktivitami v průměru 65 minut denně, což je stejně jako loni. Zaměstnavateli tím způsobí ztrátu rekordních 51 813 korun za rok, tedy o 3869 Kč více, než loni. Vyplývá to z pravidelné analýzy společnosti truconneXion.

Téměř dvě třetiny zaměstnaných Čechů pociťují, že se pracovní trh v ČR potýká s nedostatkem pracovních sil. Většina vnímá hlavně negativní dopady tohoto stavu, jako jsou přesčasy nebo napětí na pracovišti. Proti loňsku poměr negativních aspektů nad těmi pozitivními zesílil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up ČR. Stále více zaměstnanců proto zvažuje změnu pracovního místa, nyní to je 43 procent lidí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje náklady na české předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022 za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos. Podle Deníku N dokonce před ministry tento týden hovořil o tom, že by se Česko této role kvůli finančním výdajům mohlo i vzdát. Babiš listu řekl, že předsednictví stojí dost peněz, ale nepřemýšlí o tom, že by Česko nebylo předsedající zemí EU. "Česko bude předsedat EU. Samozřejmě," uvedl.

Předsednictví České republiky Radě EU ve druhé polovině roku 2022 si vyžádá podle aktuálních požadavků zhruba 570 nových pracovních míst na dobu určitou. Vyplývá to z materiálu, který dostane vláda v pondělí pro informaci. Dokument je úvodní informací o nárocích na předsednictví. Podrobný návrh rozpočtu by měla vláda dostat do konce dubna a každý rok jej aktualizovat.

Pracovnici na dohodou o provedení práce odmítla zaměstnavatelka zaplatit za poslední odpracovaný měsíc s odůvodněním, že jí opustila v hlavní sezoně. Celá záležitost nakonec skončila až u soudu, který rozhodl ve prospěch zaměstnankyně a zaměstnavatelka tak mimo mzdu musela zaplatit i úroky z prodlení a náhrady nákladů.

Stav české ekonomiky v uplynulém roce lze heslovitě vyjádřit třeba takto: málo lidí, hodně práce, slušný růst hrubého domácího produktu, nízká inflace, růst mezd a platů, ale i mandatorních výdajů, slabší investice vlády, změny v radě ČNB a vzkaz vlády – euro nechceme.

Počet míst ve státní správě se od počátku příštího roku sníží přibližně o 860. Obsazena je v současnosti zhruba jedna třetina z těchto míst. Na zasedání to v rámci tzv. systemizace pracovních míst schválila vláda, řekl novinářům náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Jde podle něj o největší redukci od doby, co platí zákon o státní službě.