Únor 1948
DomácíJe tomu 81 let, co byla zakázána činnost Sokola. Za války věznili 11 tisíc členů, 1 200 jich nacisté popravili
Dnes uplynulo přesně 81 let ode dne, kdy byla v naší zemi zakázána činnost důležitého tělocvičného spolku Sokol. Ten byl založen již v 19. století, konkrétně v roce 1862. Dnes zase již naplno funguje a po celé zemi má řadu aktivních členů.
Blogy a komentářeEuroposlanec Zdechovský: Proč BBC odstraňuje části starých pořadů?
Změnit minulost nebo aspoň její vnímání bylo snem každého totalitního režimu. Mnohým určitě v souvislosti s jakýmkoliv přepisováním či mazáním minulosti naskočí jako první asociace Orwellův román 1984. Hlavní hrdina Winston Smith v něm měl na starosti změnu obsahu starých zpráv, aby si neprotiřečily s tím, co strana aktuálně hlásala podle hesla „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“
DomácíVe věku 93 let zemřel bývalý politický vězeň František Šedivý
Ve věku 93 let zemřel v úterý večer dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý. Za klub to dnes oznámil Jiří Bulan. Šedivý za války spolupracoval s odbojem, po únoru 1948 strávil 12 let v komunistických věznicích a lágrech. Po listopadu 1989 působil také jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. O svém životě napsal několik knih.
DomácíJustiční vraždu Horákové připomněly černé prapory i pietní akty
Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové včera v Česku připomněly černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, pietní shromáždění i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Portrét Horákové se bude od půlnoci do rána promítat na sídlo KSČM v Praze. Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Některé z akcí byly vzpomínkou i na další oběti komunistické totality.
DomácíPřečtěte si příběh Milady Horákové, ženy, kterou nezlomila válka, nacisté, ani komunisté
Tento týden si připomínáme 70 let od úmrtí Milady Horákové. Ženy, která se stala symbolem statečnosti v boji proti totalitě i obětí zvůle komunistického režimu. Kdo byla tato dáma, která se pro svou odvahu a nezlomnost nezapomenutelně zapsala do českých učebnic dějepisu? Přečtěte si její příběh.
DomácíZeman s Kiskou vyrazili z Hodonína parním vlakem do Topoľčianek
Český prezident Miloš Zeman se slovenským protějškem Andrejem Kiskou dnes odjeli slavnostním parním vlakem z Hodonína do Topoľčianek. Jízda se uskutečnila při příležitosti oslav 100 let vzniku společného československého státu a přesně na den u příležitosti 95. výročí příjezdu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka na zámek ve slovenském letovisku v Nitranském kraji, který se stal posléze jeho oblíbeným letním sídlem.
DomácíSmutná bilance. Zhruba pětina Čechů neví, že v roce 1918 vzniklo Československo
Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.
DomácíSolidarita uprostřed odsunu. Národnost nehrála roli, u stejného stolu seděli Češi, Židé i Němci
Dalo se po 2. světové válce obnovit soužití Čechů, Židů a Němců, vyhnout se odsunu a odplatě oko za oko? Tuhle otázku vyvolávají vzpomínky Evy Lukášové a Ilse Eichnerové z cyklu Příběhy 20. století. V době, kdy mnozí čeští Němci čekali na zařazení do odsunových transportů a sedláci si je mohli vyžádat na výpomoc, přijali Lukášovi nejen jednu židovskou, ale dočasně i jinou německou dívku.
DomácíVe věku 91 let zemřel politický vězeň František Suchý
Ve věku 91 let zemřel ve čtvrtek 7. června politický vězeň František Suchý, který zažil hrůzy nacistického i komunistického teroru. Spolu se svým otcem, který byl ředitelem strašnického krematoria, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu, aby mohly být jednou pohřbeny důstojně. V roce 1952 byl za špionáž a velezradu odsouzen k 25 letům žaláře. Ve věznicích strávil do svého propuštění 12,5 roku. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989.
DomácíPaukert mladší měl být nástupcem otce, komunisté jejich lahůdkářskou firmu znárodnili
V roce 1916 si jeho rodiče Jan a Štěpánka Paukertovi otevřeli v Praze lahůdkářství, které se za první republiky stalo symbolem kvality a patřilo mezi nejslavnější lahůdkářské domy v Evropě. Jejich syn Jan Paukert mladší, který se narodil před 100 lety, 10. května 1918, svým rodičům již ve 30. letech pomáhal a počítalo se s ním jako s nástupcem svého otce. Plány rodiny Paukertových ale zhatila druhá světová válka a následný komunistický převrat. Jan Paukert mladší po roce 1989 podnik restituoval a v roce 2008 lahůdkářství svého otce opět otevřel. V lednu 2010 zemřel v požehnaném věku 91 let.









