Ne každé město má to štěstí, že se dožije dospělosti. Města mohou postihnout katastrofy nejrůznějšího druhu – můžou přijít o důležitý průmysl a postupně zpustnout, můžou být cíleně vysídlena a ocitnout se na dně nové přehrady, případně je může postihnout osud nejhorší: postupná gentrifikace armádou znuděných hipsterů. V sérii tří článků si ale povíme o třech městech, která byla přivedena ke zkáze něčím úplně jiným – lidskou blbostí.

Hutnictví a k němu přidružený těžký průmysl byl od devatenáctého století neodmyslitelnou součástí regionu. V posledních letech ovšem dochází k jeho výraznému útlumu, k výrobě energie místo fosilních paliv slouží řada alternativních zdrojů. Těžební společnost OKD přislíbila, že těžbu na svém posledním činném dole ČSM ukončí na přelomu roku 2025 a 2026. Vědkyně z Ostravské univerzity proto chtějí v rámci projektu REFRESH zaznamenat vzpomínky pamětníků.

Česko vypouští druhý největší objem emisí metanu z opuštěných dolů v Evropské unii. Hůře je na tom jen Polsko. Opuštěné uhelné doly ve státech EU vypustí ročně zhruba 298 milionů metru krychlových (m3) metanu, za 90 procent těchto emisí může kromě Polska a Česka také Německo. Vyplývá to výpočtů americké ekologické skupiny Global Energy Monitor.

Čím dál více domácností přechází z vytápění uhlím na ekologičtější alternativy. Velmi často je k tomu motivují instituce různými dotačními výzvami, mezi které v Česku patří nejčastěji kotlíkové dotace. Průzkum, jak jednotlivé kraje nejčastěji podporují obyvatele k přechodu na ekologičtější alternativy, prováděla v průběhu května redakce Drbny.

Návrat cen energií na úroveň, kterou jsme znali před třemi lety, nejspíš v nejbližší době nehrozí. To říká poslanec ODS a předseda představenstva v akciové společnosti Teplárna České Budějovice Václav Král. V dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků se rozpovídal nejen o fungování energetických firem, ale také o blížícím se zákazu skládkování odpadů.

V Česku se nyní hraje o desítky miliard korun z dotací, které mají nastartovat bývalé uhelné regiony. O část peněz se uchází společnost PDI, která chce získat finanční podporu pro technologii plazmového zplyňování odpadu. Na papíře to vypadá dobře – země se zbaví obtížných zbytků, které ve velkém končí na skládkách. Zkušenosti z praxe jsou však problematické.

Zhruba 20 miliard korun míří na obří projekty, které mají pomoci zlepšit život v uhelných regionech. Většinou však neřeší sociální problémy, s nimiž se regiony potýkají.

Na transformaci uhelných regionů má putovat přes 40 miliard korun, půlka na obří miliardové projekty. Sice už existuje web, kde se o nich dají najít informace, ale podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku jich je stále málo. Nevíme ani to, kdo o nich bude rozhodovat a na jakém základě.

Čtyři hnědouhelné lomy v Ústeckém kraji se měly po ukončení těžby zatopit vodou. Jenže podle vodohospodářů to nedává smysl. Bez stabilního přítoku se voda z jámy jen odpařuje, takže by se musela draze doplňovat. Pro jámy se proto hledá nové uplatnění. Obnova jako první čeká důl ČSA, následovat budou doly Nástup – Tušimice, Bílina a Vršany.

Tři tuzemské regiony se budou vyrovnávat s negativními dopady odklonu od energie založené na spalování uhlí. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj už pracují na tom, aby z Operačního programu Spravedlivá transformace dostaly co nejvíce peněz na projekty, které přinesou nové podnikatelské i pracovní příležitosti. Zatím je ve hře 41 miliard korun, ne všechny projekty ale působí přesvědčivě.