České vysoké školství by se v nadcházejícím období mělo zaměřit na větší podporu bakalářských programů. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Absolvent 2018, které na webu zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Podle něj roste v Česku uplatnění lidí s bakalářským diplomem. V loňském roce ho pro svou práci potřebovala zhruba pětina absolventů vysokých škol. Na řadě míst pro bakaláře jsou v současnosti lidé s magisterským vzděláním či naopak jen maturitou.

Navzdory opatřením pro společné vzdělávání přetrvává v českém školství vyloučení sociálně znevýhodněných. Větší zapojení Romů do běžných tříd podporuje asi desetina Čechů. Zhruba pětina českých rodičů se naopak domnívá, že školy bez Romů a cizinců jsou kvalitnější než ty, kam romské a cizojazyčné děti chodí. Tento názor sdílí zejména zastánci tradiční výuky a disciplíny. Vzdělání v něm nehraje velkou roli, kritičtější jsou ale vysokoškoláci. Vyplývá to z aktuální analýzy segregace v základních školách, kterou zveřejnila Agentura pro sociální začleňování.

Podzim roku 1939 přinesl v Protektorátu Čechy a Morava na dlouhou dobu poslední velká vystoupení proti okupační moci. Jejich dohra byla tragická - během demonstrací 28. října zastřelily německé pořádkové jednotky dělníka Václava Sedláčka a studenta medicíny Jana Opletala. A právě pohřeb Jana Opletala se stal další manifestací, na kterou okupanti zareagovali zatýkáním studentů a uzavřením českých vysokých škol, ke kterému došlo před 80 lety, 17. listopadu 1939.

Celkem 17 procent dětí a mladých od 11 do 19 let v Česku tráví hraním digitálních her čtyři a víc hodin denně. Závislost na hraní pak hrozí skoro čtyřem procentům žáků, učňů, středoškoláků a gymnazistů. Ukázala to studie týmu expertů Univerzity Palackého v Olomouci, do níž se v minulém školním roce zapojilo 3950 dětí a mladých od 11 do 19 let ze základních a středních škol, učilišť a gymnázií. Výsledky zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) považuje za paradox, že odbory nejsou schopny říci, kolik škol se přesně zapojí do středeční stávky kvůli platům učitelů. Podle něj stávka nebude tak masová, jak bylo deklarováno. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před zahájením schůze Sněmovny. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová v pondělí uvedla, že se ke stávce přihlašuje víc než 50 procent škol, jejich budovy se nemusí ve středu ale úplně zavřít. Odborový svaz bude znát přesný počet stávkujících institucí ve středu dopoledne, míní Seidlová.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odborářské hrozby stávkou kvůli navyšování platů učitelů nechápe. Podle něj výdělky pedagogů rostou a do voleb v roce 2021 překročí v průměru 45 tisíc korun. Předseda vlády to uvedl na svém twitterovém účtu. Dodal, že je zvědav, jak budou odboráři zavření škol rodičům vysvětlovat. Stávka se má konat ve středu 6. listopadu.

Ve středu 6. listopadu bude celodenní stávka učitelů kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o růstu platů. Školy by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít omezený provoz. Vzhledem k podpoře stávky z regionů o tom dnes rozhodlo vedení školských odborů. Novinářům to řekla místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová.

Školské odbory zřejmě vyhlásí stávku kvůli platům učitelů. Mluvčí odborů Jana Kašparová dnes uvedla, že v pondělí chystají briefing, na němž oznámí důvody a termín stávky. Odboráři nesouhlasí s navrhovaným růstem základů platů učitelů o osm procent, na kterém se tento týden domluvili premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO). Odbory požadovaly navýšení tarifů o deset procent, jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti. Ministr důvod ke stávce nevidí.

Základ platu učitelů by v příštím roce mohl růst o určité procento místo původně navrhovaného přidání všem stejně o 2700 korun. Novinářům to včera večer po jednání s odbory, zaměstnavateli a premiérem Andrejem Babišem (ANO) řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Zmínil případné navýšení tarifů o sedm až osm procent. Podle předsedy vlády by se výdělky učitelů měly zvednout spíš o procento než o pevnou částku. Odbory požadují zvýšení základu platu o deset procent. Jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti. Zaměstnavatelé jejich požadavek podpořili.

Více než polovina Čechů je nadále přesvědčena o tom, že kvalita výuky na českých školách je dobrá. Nejlépe z hodnocení vycházejí stejně jako v předchozích letech gymnázia a základní školy. Na opačném konci žebříčku jsou odborné školy, přesto se jejich hodnocení od loňského roku mírně zlepšilo. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo.