PRŮZKUM: V Česku roste uplatnění absolventů s bakalářským titulem

Zatímco ještě před deseti až 15 roky trh práce bakaláře jen s obtížemi absorboval, v současnosti se absolventi bakalářského studia stali jeho přirozenou součástí, uvedli autoři studie. V roce 2006 podle nich mělo bakalářský titul zhruba šest procent absolventů vysokých škol, v roce 2018 to bylo už 19 procent. Navzdory tomuto nárůstu je ale v ČR na některých pozicích, jež ve vyspělých zemích zastávají bakaláři nebo absolventi krátkých vysokoškolských programů, stále vysoký podíl magistrů nebo naopak středoškoláků.

Zejména v případě zaměstnanců se středoškolským vzděláním jde přitom většinou o zkušené pracovníky narozené v 50. letech, kteří se v současnosti chystají do důchodu. "Během následujících deseti let odejde z trhu práce zhruba 430.000 maturantů a 230.000 vysokoškoláků. Ve stejném období však místo nich na pracovní trh přijde pouze asi 300.000 maturantů a 265.000 vysokoškoláků," stojí v souhrnné zprávě k průzkumu. Česko by se podle ní mělo snažit, aby odcházející zkušené odborníky nahradilo absolventy bakalářského studia. Vysoké školy by v té souvislosti měly zlepšit úroveň svých bakalářských programů tak, aby jejich absolventi vycházeli ze studia připraveni na praxi.

Bakalářské studijní programy trvají většinou tři až čtyři roky. Velká část jejich absolventů v uplynulých letech pokračovala v navazujícím magisterském studiu, které bývá dvouleté. Bakaláře studovalo loni v ČR dle údajů ministerstva školství 168.957 lidí a v navazujícím magisterském studiu bylo 72.255 posluchačů, a to včetně jeho distanční a kombinované formy. Různé typy vysokoškolského studia absolvovalo v minulém roce přibližně 68.500 lidí.

Průzkumu se zúčastnilo zhruba 21.000 absolventů 23 veřejných a 14 soukromých vysokých škol, kteří dokončili studium v letech 2013 až 2017. Absolventi bakaláře podle něj vydělávali v průměru 32.156 korun, magistři 39.165. Nejlepší platy měli lidé, kteří vystudovali informační a komunikační technologie (průměr zhruba 60.000 korun měsíčně). Nejméně brali absolventi pedagogických a zemědělských či lesnických oborů (v průměru kolem 28.000 korun).

Průzkum mimo jiné ukázal, že zhruba pětina absolventů vysokých škol postrádá po nástupu do zaměstnání dovednosti a znalosti z oboru, který vystudovali. Stěžují si také na nedostatek dovedností v práci s počítačem a špatnou znalost cizího jazyka. Část zaměstnavatelů jim pak vytýká i neschopnost jednat s lidmi. Naopak silní se absolventi cítí ve schopnosti učit se, pracovat v týmu a řešit problémy. To, co se naučili při studiu, využívají v práci dle průzkumu nejvíc lidé, kteří absolvovali obory informatiky nebo zdravotnictví.