V nově budované čtvrti Smíchov City budou lidé v budoucnu bydlet v ulicích pojmenovaných po slavných ženách. Hlavní bulvár se bude jmenovat třída Madeleine Albrightové, dále pak uctí například i Medu Mládkovou nebo Jiřinu Šiklovou.

Více než 80 procent dětí nastupuje do školy s vadným držením těla. A přitom ten největší nápor – nošení těžkých učebnic a shrbené sezení v lavicích – je teprve čeká. Česká firma Bagmaster proto ve spolupráci s předními českými odborníky vytvořila pro novou kolekci školních batohů unikátní zádovým systém, který podporuje napřímenou chůzi a minimalizuje riziko vzniku skoliózy.

Více než polovinu dětí na prvním stupni trápí bolavá záda. A ve většině případů za to může špatné držení těla. Co byste jako rodiče neměli podcenit? Výběr školního batohu.

Způsob schvalování převodů peněz bude na městských školách prověřovat olomoucká radnice. V souvislosti s nedávnou zpronevěrou takřka patnácti milionů korun schválilo vedení města finanční pomoc Základní škole Holečkova. Případ vyšetřuje hospodářská kriminálka, ředitel školy předal městu svou rezignaci.

Končící školní rok byl ve znamení epidemie covidu-19, příchodu válečných uprchlíků z Ukrajiny i výměny ministrů školství. Po podzimních volbách vystřídal po čtyřech letech ve funkci ministra školství Roberta Plagu za ANO nově Petr Gazdík z hnutí STAN, který ale kvůli stykům s obviněným lobbistou Michalem Redlem oznámil ke konci června rezignaci. Nahradit by ho měl poslanec STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. Za zhruba půlrok ve své funkci Gazdík mimo jiné připravil návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou a slíbil ještě letos přidání nepedagogům ve školství. Kvůli platům vyhlásily školské odbory stávkovou pohotovost.

Žáci a studenti z Broumovska letos už popáté zdokumentovali vzpomínky místních pamětníků v rámci projektu Příběhy našich sousedů. Nahráli například příběh dnes pětasedmdesátileté Marianny, kterou kvůli německému původu odmítli přijmout do dětského domova. Dítě tak přežívalo na ulici.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip se na svém twitterovém účtu zastal učitelky, která tvrdila žákům, že se v Kyjevě nic neděje. Její výklad plný lží, které šíří ruská propaganda, si nahráli sami žáci. Učitelka na škole už neučí. Filip ve svém vyjádření odkazuje na Listinu základních práv a svobod a právo jak na svobodu projevu, tak na informace.

Učitelka Martina Bednářová v minulém týdnu využila hodinu slohu v 8. třídě na pražské Základní škole Na Dlouhém Lánu k šíření dezinformací týkajících se války na Ukrajině. Její výklad plný lží, které šíří ruská propaganda, si nahráli sami žáci. Učitelka na škole už neučí. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Uvědomit si vlastní emoce a nedělat z diskuse o válce výjimečnou událost. To jsou jen některé rady, které doporučuje Michaela Režná, pokud budou nejen rodiče s dětmi řešit téma války. Studentka magisterského oboru psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci koordinuje to, jak se budou zaměstnanci českobudějovické ScioŠkoly s dětmi bavit o válečném konfliktu.