Sněmovna dnes stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140 tisíc korun měsíčně. Sněmovna dnes také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.

Žadatelé o dotace či veřejnou podporu z řad firem zřejmě budou muset uvádět údaje o svých skutečných majitelích. Úřady to ale nebudou muset ověřovat. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když odmítla úpravy Senátu v rámci novely zákona proti praní špinavých peněz. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu vládní omezení pro maloobchod zavedená proti šíření koronaviru. Opatření by podle nich měla být zrušena, protože jsou diskriminační a znamenají likvidaci menších prodejen a podnikatelů. V ústavní stížnosti, kterou podali v sobotu 21. listopadu, poukazují na nejasnosti ohledně toho, proč některé malé podniky musí zůstat zavřené, zatímco jiné mají výjimku. Novinářům to dnes sdělila tisková tajemnice Senátu Sue Nguyen. Na podání ústavní stížnosti upozornil Deník N.

Daňový balíček v podobě, kterou v noci ze čtvrtka na pátek schválila Sněmovna, nebude mít v Senátu "na růžích ustláno", míní šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu.

Dezinformacím o koronaviru nyní podle datového analytika Františka Vrábela vévodí tvrzení, že pandemie je řízená, data o ní jsou přehnaná a falšovaná a že za vším stojí vlády a farmaceutické firmy. Vrábel to dnes uvedl on-line konferenci o hrozbě dezinformací, která se konala pod záštitou senátní mediální komise.

Místa na zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, budou muset jejich výrobci asi zřídit v každé obci nad 2000 obyvatel. Předpokládá to zákon o výrobcích s ukončenou životností, který doporučil Senátu schválit bez úprav jeho hospodářský výbor. Horní komora o předloze rozhodne ve čtvrtek nebo v pátek.

Senátoři TOP 09, kteří v úterý opustili klub Starostů a nezávislých, se dohodli se zákonodárci ODS v horní komoře na společném klubu. Frakce tak bude největší v Senátu. Senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin bude jejím prvním místopředsedou. Klub má nést název ODS-TOP 09, sdělil mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk. Podrobnosti oznámí senátoři na tiskové konferenci. Nejpočetnější frakce by měla mít podle zvyklostí hlavní nárok na obsazení pozice předsedy Senátu. Czernin se v pondělí vyslovil pro to, aby v čele Senátu zůstal Miloš Vystrčil (ODS).

Letošní senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty hlavně pro ČSSD, která přijde o miliony korun. Nejvíce si naopak polepší pokladna hnutí STAN.

Senátní volby letos vyhráli Starostové před ODS a KDU-ČSL. Ve volbách propadla ČSSD, která nedokázala obhájit ani jeden mandát z deseti, a nebude tak mít vlastní klub. Mandát už nezískal ani místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který tak po 24 letech horní komoru opustí. Oslabilo vládní hnutí ANO, které si udrželo jen jedno křeslo ze dvou.

Česko čeká v pátek a v sobotu finále senátních voleb. Lidé v něm rozhodnou o tom, jak silná bude opoziční většina v horní komoře. Svými hlasy předurčí také to, jestli předsedou horní komory zůstane zástupce ODS, nebo bude vystřídán zástupcem Starostů. V krátkém rozhovoru před druhým kolem senátní volby vyzpovídala redakce současného předsedu Miloše Vystrčila (ODS).