Řecký premiér Alexis Tsipras zvažuje návrh na řešení řecké dluhové krize, který na poslední chvíli předložil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Informoval o tom řecký list Kathimerini. Juncker podle informací zdrojů vyžaduje, aby Tsipras zaslal písemný souhlas s podmínkami věřitelů. Pak by se konalo mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny. To by mělo schválit poskytnutí finanční pomoci, která by odvrátila platební neschopnost Řecka.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker učinil na poslední chvíli nový návrh, jak odblokovat peníze ze záchranného programu pro Řecko, a umožnit tak, že se země vyhne platební neschopnosti. Juncker podle zdrojů agentury Reuters navrhl, že pokud premiér Alexis Tsipras zašle písemný souhlas s podmínkami, svolá Juncker ještě dnes mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny. Podle zdrojů z řecké vlády ale Tsipras podmínky věřitelů dál odmítá.

ECB došla trpělivost. Ne úplně… tak, že by za sebou jednou pro vždy zabouchla dveřmi. Centrální bankéři se ale tentokrát na místo pravidelné dávky cukru rozhodli oprášit bič. A není po pravdě příliš čemu se divit. Řecká strana si během víkendu dál trvala na svém a v klíčových reformních bodech již nechtěla ustoupit ani o píď. Neuspěla tak logicky se svojí žádostí o natažení současného záchranného programu (za horizont 30.6.) ani s žádostí o poskytnutí překlenovací půjčky.

Členské země Evropské unie v příštích dvou letech převezmou na dobrovolném základě 40.000 azylantů z Itálie a Řecka, uvedl dnes nad ránem po sedmihodinovém jednání lídrů osmadvacítky předseda Evropské rady Donald Tusk. Přesný postup do konce července vyřeší ministři vnitra zemí EU.

První várku důležitých amerických čísel z tohoto týdne máme za sebou, a ačkoliv makroekonomické výstupy jsou stále smíšené, tak převažující dojem byl kladný zejména pak díky vylepšené náladě v americkém průmyslu. Po včerejších datech tak můžeme revidovat vzhůru i náš odhad pro americký HDP v právě běžícím kvartále.

Šéf ECB Mario Draghi tento týden znovu hýřil optimismem. Měnová expanze podle jeho slov konečně přináší své ovoce a projeví se v rychlejším hospodářském růstu. Tomu odpovídala i poslední prognóza centrálních bankéřů z Frankfurtu. Ti po posledním zasedání zvýšili odhad pro růst na tento rok na 1,5 % a na 1,9 % pro rok 2016. To je v zásadě v souladu i s našimi odhady.

Nedohoda mezi Řeky a oficiálními věřiteli tak trochu již včera dopoledne visela ve vzduchu. Mediální dělostřelecká příprava na večerní zasedání skupiny ministrů financí Eurogroup již naznačovala, že dosažení kompromisu bude nereálné. A tak se také stalo - eurozóna vedená Němci nabídla nové řecké vládě prodloužení stávajícího úvěrového programu. Ta označila návrh za absurdní, vyjednávání za ztrátu času a práskla dveřmi.

Jestli v posledních měsících existoval nějaký trh aktiv, který prakticky neznal směr dolů, pak to bezpochyby byly tzv. bezpečné vládní dluhopisy. Jejich ceny, podporovány klesající inflací a aktivitou centrálních bank (směřujícím k jejich nákupům), rostly prakticky neustále. To již pár posledních dnů neplatí a teď je vcelku zajímavé si klást otázku proč.

„Politické strany formulují svou politiku, aby vyhrály volby, spíše než vyhrávají volby, aby určovaly politiku.“ Tento slavný výrok Anthony Downse, slavného ekonoma zabývajícího se veřejnou volbou, je nadčasový. Historie to ukázala již mnohokrát. Jenže tato volební strategie skutečné štěstí voličům přinést nemusí... I to se ukázalo mnohokrát. Naposledy v Řecku.

Akcie na Wall Streetu, ale i jinde, mají za sebou již druhou excelentní seanci v řadě, přičemž investor čtoucí evropský finanční tisk by mohl usuzovat, že za zisky stojí především přívětivější tvář řecké vlády.