Jestli má současná politická reprezentace k něčemu talent? Ano. Bohužel to není efektivní správa zemí českých, moravských a slezských, ale je to vytváření pseudoproblémů, na něž složitě nachází "sofistikovaná" pseudořešení.

Dle údajů České národní banky činil na začátku loňského roku objem přímých zahraničních investic v České republice zhruba 2774 miliardy Kč. Právě tolik prostředků ze zahraničí pomáhalo v české ekonomice vytvářet ekonomickou aktivitu. Přes 92 procent zahraničních investic pochází z Evropy (87 % ze států EU). Nejvíce v České republice investují firmy z Nizozemí, Rakouska a Německa. Z mimoevropských investorů jsou nejvýznamnějšími zeměmi USA a Jižní Korea. Čína? Naprosto zanedbatelné číslo. Dle statistik ČNB držely čínské subjekty na začátku loňského roku v českých firmách jen cca 0,7 % základního kapitálu.  

Na právě probíhající 39. schůzi poslanecké sněmovny se pozornost zákonodárců znovu stočí k omezení otevírací doby supermarketů. Předkladatelé absurdního zákona budou opět chrlit vágní a populistické argumenty, které by měly obhájit, proč „v zájmu pracujícího lidu“ zaplevelí právní prostředí další regulací. Nenechte se ošálit – zde je argumentační protiváha tomuto regulačnímu nesmyslu. Přehledně, v deseti bodech.

Třídění a zpracování odpadů vyvolává vášně. Zastánci třídění a recyklace odpadů se co chvíli názorově střetávají s jedinci, kteří považují třídění za nákladově nefektivní aktivitu – za „zbytečnou“ cestu navíc. Jak ukazují statistiky, stoupenců druhé skupiny však v České republice ubývá. Roční náklady recyklace obalových odpadů domácností jsou u nás zhruba 5 EUR na obyvatele, oproti sousednímu Německu či Rakousku jsme výrazně levnější. Celková míra recyklace obalů v České republice dosahovala v roce 2014 míry 75 %, což naši zemi dle nejnovějších dat řadí v rámci Evropské unie na 6. místo za čtvrtým Německem a před desatým Rakouskem. V rámci zemí Visegrádské čtyřky jsme absolutně nejlepší, přičemž v třídění plastů je Česká republika se 60 % dokonce druhým nejúspěšnějším státem EU.

Dlouhodobá nezaměstnanost se váže k lidem, kteří nemohou nalézt zaměstnaní déle než jeden rok. Jedná se o velmi podrobně sledovaný ekonomický ukazatel, neboť dlouhodobě nezaměstnaní lidé působí veřejným financím dvojí náklady – nepracují a neodvádí tak daně (alespoň ne legálně) a zároveň spotřebovávají státní prostředky v podobě podpory v nezaměstnanosti, sociálních odvodů hrazených státem a dalších sociálních příspěvků. Česká republika se v této statistice dlouhodobě umisťuje velmi dobře, přičemž region Praha je úplně nejlepší v Evropě.

Kdybychom vzali všechny prostředky, které se ročně protočí ve stínové ekonomice České republiky, mohli bychom za ně vytvořit více než 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, že až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak dostávají reálný rozměr. Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard Kč (24 miliard eur). Významný podíl stínových aktivit je vztažen k malým hotovostním transakcím, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. To je jen výběr skutečností, na které upozorňuje nová studie Stínová ekonomika v České republice vypracovaná Centrem ekonomických a tržních analý (CETA).

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na svých stránkách další nevšední analýzu, která popisuje stav českého lesního hospodářství a jeho vývoj čase. Zajímá vás, jakou plochu lesy pokrývají nebo kolik dřeva se v České republice těží ve srovnání s dalšími evropskými státy? Tak čtěte dále...

Mezi základy finanční gramotnosti bezesporu patří i systematické zhodnocování volných finančních prostředků – investování. Uvědomuje si to stále více Češek a Čechů. To je dobře. Bohužel, ne vždy k tomu volí optimální nástroje, či lépe řečeno optimální zprostředkovatele investiční činnosti. Vězte, že nemusíte mít hned doktorát z finanční matematiky, abyste předešli řadě základní investiční chybě: nenaletět podvodníkovi!

Pražská Hostivař bude mít napřesrok novou železniční zastávku. Současná nádražní budova bude podle plánů Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) sloužit jiným účelům a pro cestující vznikne nová výpravní budova. Součástí projektu za 1,2 miliardy korun, z nichž zhruba miliarda korun připadá na samotné stavební práce, je rovněž rekonstrukce zhruba dvou kilometrů kolejí, vybudování nových ostrovních nástupišť včetně podchodu pro bezpečný přístup cestujících. V tiskové zprávě to dnes uvedla státní investorská společnost u příležitosti slavnostního zahájení přestavby.

Většina lidí v Česku by zřejmě byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie, aby jejich spotřeba byla udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Ukázal to projekt, jehož výsledky dnes představili zástupci Technologického centra Akademie věd ČR a Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle účastníků by ke snížení spotřeby pomohlo třeba to, kdyby výrobky byly trvanlivější, měly delší záruku a daly se opravovat.