Sanitky, terénní auta, náklaďák, desítky generátorů, plicní ventilátory i hračky pro děti přivezli do Kyjeva dobrovolníci organizace Post Bellum. Cesta z Prahy jim trvala pět dní, na místě je přivítal i český velvyslanec Radek Pech.

Bohatou diskusi vyvolalo umístění vraků z Ukrajiny na českobudějovické Lannově třídě. Někteří lidé ji vítají, část obyvatel je proti. V reakci na reportáž z instalace zničených automobilů zveřejňuje Budějcká Drbna odpovědi na otázky, které zaznívají veřejným prostorem nejčastěji. Na podrobnosti k instalaci se redakce ptala jihočeské pobočky Paměti národa.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku proslavil nejvíce román a film Černí baroni, teď tam mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků jednotlivých signatářů memoranda o budoucím využití objektu, kteří dnes opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Žáci a studenti z Broumovska letos už popáté zdokumentovali vzpomínky místních pamětníků v rámci projektu Příběhy našich sousedů. Nahráli například příběh dnes pětasedmdesátileté Marianny, kterou kvůli německému původu odmítli přijmout do dětského domova. Dítě tak přežívalo na ulici.

Neziskové organizace v České republice vyhlásily sbírky na pomoc lidem na Ukrajině v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, který na jejich území rozpoutal Putinův režim. Zájemci mohou finančně přispět ve sbírkách osvědčených organizací jako jsou Člověk v tísni nebo Charita Česká republika. Výtěžek většiny sbírek pomůže lidem zasaženým válkou zajistit základní životní potřeby.

Politička Milada Horáková dokázala, že hrdinství není kýč a je zásadní trvat na svobodě, řekli dnes při pietě u jejího pomníku ve Sněmovní ulici v Praze zástupci organizace Post Bellum. Památku Horákové, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, a dalších obětí komunistického režimu tam dnes uctilo asi 50 lidí. Zazněla také společná modlitba a státní hymna.

Alžběta Dostálová se narodila v roce 1936 v Horních Studénkách nedaleko Šumperka jako první ze šesti dětí manželů Morgensternových. Otec Richard byl Žid, matka Alžběta Češka. Smíšené manželství rodinu několik let chránilo před deportací, nakonec ale přesto většina jejích členů skončila v Terezíně.

V neděli 11. listopadu si lidé po celém světě připnou na klopy květy vlčího máku na památku válečných veteránů. Den veteránů připomíná ukončení první světové války a jeho symbolem se stal právě červený květ, který vyrůstal na hrobech padlých vojáků. Přímou zkušenost z fronty ve světové válce – té druhé – má Viktor Wellemín, jeden z mála dosud žijících pamětníků. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Od 28. září do 28. října bylo deportováno více než 18 tisíc lidí, z nichž přežilo pouze 1574 osob. Mezi deportovanými a přeživšími byla i Hana Lustigová-Hnátová s příbuznými. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisté jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.