Chaloupka na mostním pilíři uprostřed Radbuzy na jižním Plzeňsku je definitivně pryč. Naplnily se tak obavy mnoha lidí, kteří obdivovali líbivé fotografie této "stavby", jež zahlcovaly sociální sítě s tipy na výlety. Pravdou však je, že téměř třicet let stará chatrč už nebyla v dobrém stavu a Chotěšovští s napětím očekávali, kdy konečně zmizí. Chystanou demolici se rozhodli využít filmaři, a tak její poslední okamžiky spatří diváci na filmovém plátně.

Chatrč na žulovém pilíři uprostřed řeky na jižním Plzeňsku stojí už více než dvacet let. Veřejnost ale jako kdyby si jí všimla až teprve nedávno. Za vším stojí koronavirus, sociální sítě a obrovský zájem o cestování po Česku. Během pandemie jezdily za chaloupkou stovky lidí. V poklidné lokalitě se najednou tvořily kolony, nebylo kde parkovat a turisté kvůli fotce neváhali ani rozjezdit louku. O to větší vlnu nevole vzbudila informace, že chaloupka půjde pryč. A to už velmi brzy.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku proslavil nejvíce román a film Černí baroni, teď tam mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků jednotlivých signatářů memoranda o budoucím využití objektu, kteří dnes opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Tuzemská pivní kultura patří mezi naše národní poklady a zaslouží si patřičné uznání, myslí si Český svaz pivovarů a sladoven, který usiluje o zapsání této tradice na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Svaz podal přihlášku v Plzeňském kraji jakožto v kolébce českého ležáku.

Plzeňský kraj má u ruské banky Sberbank, která v ČR zavřela své pobočky, 156 milionů korun na termínovaném vkladu. Na běžném účtu mu v ní zůstalo zhruba 700 000 korun poté, co kraj téměř 31 milionů stáhl. Podle ekonomického náměstka byly tyto prostředky rezervou a v rozpočtu se s nimi nepočítalo.

Novým krajským předsedou KDU-ČSL v Plzeňském kraji se stal místostarosta centrálního plzeňského městského obvodu Stanislav Šec. Důvěru dostal od delegátů krajské konference strany. Ve vedení vystřídal dosavadní krajskou předsedkyni Ivanu Bartošovou, která stála v čele lidovců od roku 2015.

Až do pozdních hodin pracuje plzeňský podnikatel Tomáš Urbánek s přáteli i dobrovolníky na úpravách čtyř velkých pokojů ve starém domě v Dýšiné na Plzeňsku. Společně tam vymalují a co nejrychleji dovnitř nastěhují potřebný nábytek. Jenže toho je zatím málo, zejména pak postelí. Až bude vše hotové, najde v domě zázemí zhruba dvacítka lidí. Podobně už takto našlo střechu nad hlavou 70 ukrajinských žen a dětí, a to například v Nekmíři, Bolevci nebo v Plasích. Řada z nich se pak aktivně zapojuje do pomoci svým krajanům.

Termín dokončení druhé etapy „Západního okruhu Plzně“ mezi silnicemi Křimická (Chebská) – Karlovarská, prozatím není ohrožen. Stavba probíhá podle schváleného harmonogramu. Má být ukončena v roce 2023. Aktuálně budovaná II. etapa Západního okruhu dlouhá 3,6 km je největší a nejnáročnější dopravní stavba Plzeňského kraje, jak z hlediska finančního, tak stavebně technického. Vyžádá si celkem 2,2 miliardy korun.

I když největší tíha odpovědnosti na zvládnutí uprchlické krize leží v našem regionu na bedrech Plzeňského kraje, které provozuje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), jímž projdou denně stovky ukrajinských uprchlíků, výrazně pomáhá i město Plzeň. Právě Plzeň a Plzeňský kraj je v naší republice čtvrtým místem, kam míří nejvíce Ukrajinců prchajících před ruskou okupací. V naší Politické koridě jsme se zeptali zastupitelů Plzně, jak hodnotí aktuální pomoc ukrajinským uprchlíkům ze strany města.

Schvalování ruské agrese na Ukrajině může dotyčným vynést několikaletý pobyt ve vězení. Policie už prověřuje stovky takových případů a padají i první obvinění. Jedno z nich si vyslechl i muž, který provolával nenávistné komentáře v centru Plzně a se zdviženou pravicí vykřikoval: Heil Hitler.