Před pětadvaceti lety podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší předsedové vlád České republiky a Slovenské republiky, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dohodu o rozdělení Československa. Novinářům to oznámili těsně před půlnocí. K definitivnímu konci federativní republiky došlo 1. ledna 1993.

Do sněmovních voleb se letos přihlásilo 31 volebních uskupení. Je to nejvíce v historii samostatné České republiky a o sedm více než při minulých, předčasných volbách v roce 2013. Vyplývá to ze zjištění na krajských úřadech a pražském magistrátu, kde volební uskupení mohla do úterních 16:00 nominovat své adepty na poslance. Podobně jako v minulých letech ne všechny strany přihlásily své kandidáty ve všech krajích.

Všechny hlavní parlamentní strany slibují ve svých předvolebních programech změny v daních, zpravidla zjednodušení celého systému. Strany se většinou shodují na zrušení superhrubé mzdy. ODS, TOP 09 nebo Piráti slibují nižší zdanění práce, většinou snížení odvodů na sociální pojištění. ČSSD nebo KSČM navrhují progresivní zdanění, lidovci další zvýšení daňových slev na děti. Hnutí ANO přišlo se zaměstnaneckým výdajovým paušálem 500 korun měsíčně.

Obce a města mají nově možnost zvýšit maximální poplatek za povolení vjezdu autem do vybraných částí z nynějších 20 korun až na 200 korun za každý započatý den. Umožnil to vládní daňový balíček, který vstoupil v účinnost v sobotu 1. července. Poplatek se podle zákona vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, kam vjezd jinak zakazuje dopravní značka.

Poslanecká sněmovna se na středeční mimořádné schůzi usnesla, že ministr financí Andrej Babiš ve svých veřejných vystoupeních opakovaně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů. Pro návrh se vyslovilo 94 poslanců, proti hlasovalo pouze 21 členů hnutí ANO. Sněmovna rovněž požaduje po premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, aby na další schůzi přinesl návrh řešení současné vládní krize, a po prezidentu Miloši Zemanovi, aby ve výkonu své funkce důsledně a bez odkladu dodržoval ústavu.

Na internetu se objevila další nahrávka, která má zachycovat šéfa hnutí Andreje Babiše s novinářem Markem Přibilem. Na schůzce Babišovi novinář předává dokumenty, která mají pocházet z policejního vyšetřování případu Beretta, tedy vynášením informací z trestního spisu. Podle Přibila by informace poškodily ČSSD a ODS. Babiš se s novinářem domlouvá na nejvhodnějším termínu zveřejnění. Přibil navrhuje, že zařídí zveřejnění v deníku Právo, aby článek nevyšel v MF Dnes, ve které novinář pracoval a kterou vlastnil Babiš. Babiš v reakci na novou zveřejněnou nahrávku sdělil, že se stal obětí cílené provokace nastrčeného agenta.

Obvodní soud pro Prahu 1 poslal do vazby dosavadní náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, která je obviněna v souvislosti s ministerskými dotačními programy pro sport. Později rozhodl také o uvalení vazby na dalšího obviněného, předsedu Fotbalové asociace České republiky Miroslava Peltu.

Šokováni představením, které se ve čtvrtek odehrálo na Pražském hradě, jsou čeští politici. Shodují se na tom, že jde o ostudu. Mluví o setkání prezidenta České republiky Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky. Místo klasické diskuse za zavřenými dveřmi nachystala Kancelář prezidenta republiky fototermín k demisi vlády.

Premiér Bohuslav Sobotka obhájil svou funkci předsedy ČSSD, podle oficiální výsledků pro něj hlasovalo 460 spolustraníků. Hlas proti vhodilo do volebních uren 201 delegátů brněnského sjezdu. Neplatných hlasovacích lístků bylo 26. Sobotka zdůraznil, že mandát předsedy ČSSD obhájil už počtvrté, což ho řadí po bok nynějšího prezidenta Miloše Zemana. V procentech činí dnešní Sobotkův zisk 67 procent. Před dvěma lety ho volilo 85 procent hlasujících.

Malostranská Drbna si pro své čtenáře připravila nový seriál s názvem Politická korida. Vybraných pražských zastupitelů se zeptá na otázky k tématu, které momentálně hýbe děním v hlavním městě. První díl nabídl otázku věnovanou chytrým městům.