Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268 579. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Ačkoli většinu veřejnosti dnes trápí hlavně zvyšující se inflace a s ní spojená cenová hladina, opravdový problém doutná pod povrchem a trochu se bojím toho, až vystoupá nad něj.

Nezaměstnanost v době pandemie zasáhla nejvíce mladou generaci ve věku 15 až 24 let. Alespoň to ukazuje studie Michala Beňa z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

Na konci srpna bylo v Česku bez práce přes 279 tisíc lidí, což je nejvyšší srpnová hodnota od roku 2017. Proti červenci sice počet nezaměstnaných klesl téměř o šest stovek, míra nezaměstnanosti se přesto nezměnila a zůstala na 3,8 procenta.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ráno krátce hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o vývoji epidemie koronaviru, víceletém evropském rozpočtu a fondu obnovy. Zopakoval, že kritérium nezaměstnanosti z let 2015 až 2019 pro rozdělení peněz z fondu na pomoc evropským ekonomikám není spravedlivé. Nechce ale bránit dohodě, uvedl na twitteru.

Téměř dvě třetiny zaměstnaných Čechů pociťují, že se pracovní trh v ČR potýká s nedostatkem pracovních sil. Většina vnímá hlavně negativní dopady tohoto stavu, jako jsou přesčasy nebo napětí na pracovišti. Proti loňsku poměr negativních aspektů nad těmi pozitivními zesílil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up ČR. Stále více zaměstnanců proto zvažuje změnu pracovního místa, nyní to je 43 procent lidí.

Zvyšování minimální mzdy je jedním z oblíbených ekonomických nástrojů zvláště levicových stran. Ty tvrdí, že zvýšení mzdy povede ke zvýšení útrat a tím že dojde ke stimulaci ekonomiky. Naproti tomu kritici tvrdí, že zvýšení minimální mzdy vede ke zvýšení nezaměstnanosti i cen. Studie, vycházející ze zkoumání 7 zemí střední a východní Evropy a Dánska, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) vypracovalo ve spolupráci s Lithuanian free market institute a dalšími mezinárodními organizacemi ukazuje, že pravdu někdy mají obě strany.

Ruští důchodci, kteří dále nepracují, mnohem více pijí a propadají depresím, než jejich pracující vrstevníci. Vyplývá to ze zprávy hlavní geriatrické lékařky ruského ministerstva zdravotnictví Olgy Tkačevové.

Dlouhodobá nezaměstnanost se váže k lidem, kteří nemohou nalézt zaměstnaní déle než jeden rok. Jedná se o velmi podrobně sledovaný ekonomický ukazatel, neboť dlouhodobě nezaměstnaní lidé působí veřejným financím dvojí náklady – nepracují a neodvádí tak daně (alespoň ne legálně) a zároveň spotřebovávají státní prostředky v podobě podpory v nezaměstnanosti, sociálních odvodů hrazených státem a dalších sociálních příspěvků. Česká republika se v této statistice dlouhodobě umisťuje velmi dobře, přičemž region Praha je úplně nejlepší v Evropě.

O tom, že se české ekonomice daří, již pravděpodobně víte z předchozích článků o vývoji HDP či růstu indexu důvěry v ekonomický vývoj v jednotlivých sektorech. Pozitivní trend však můžeme pozorovat i na trhu práce – poslední údaje Eurostatu jednoznačně dokladují, že v míře nezaměstnanosti patří tuzemská ekonomika mezi nejlepší země v Evropě.