Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude podle osobního názoru bývalé ministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové kandidovat na prezidenta. S Babišem o tom ale nemluvila, podle ní zatím skutečně není rozhodnutý. Schillerová to dnes řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Babiš v sobotu na sněmu hnutí ANO, kde podle očekávání obhájil předsednickou pozici, oznámil, že ke své případné prezidentské kandiduře se vyjádří v září - v nejzazším možném termínu.

Matematik a podnikatel Karel Janeček se bude ucházet o post prezidenta republiky. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci. Kandidaturu si plánuje zajistit cestou petičních podpisů, kampaň zaplatí z vlastních peněz. Voličům chce nabídnout vizi úspěšné České republiky, která se může stát vzorem pro Evropu i svět.

Ani více než rok po neúspěšné kandidatuře na úřad prezidenta republiky nelituje pětasedmdesátiletý Vratislav Kulhánek této zkušenosti. Otevřeně ale přiznává, že by do něčeho podobného už nešel. „V tomhle věku bych se měl starat spíš o vnoučata,“ dodává. Jak na prezidentskou volbu vzpomíná a co ho nyní nejvíce zaměstnává? To zjišťovala v rozhovoru Drbna.

Bývalý uchazeč o prezidentské křeslo Marek Hilšer bude kandidovat v Praze 2 do Senátu za své hnutí, jehož je předsedou. Řekl to novinářům při představení své kandidatury. Jako senátor by chtěl přispět ke změně stylu české politiky, vadí mu vliv populistů a extremistů. Minimální náklad na kampaň vyčíslil na 300 tisíc korun. Peníze chce získat pomocí crowdfundingu a inspirovat tak další zájemce o vstup do politiky.

Neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš bude usilovat o post senátora v podzimních volbách. Kandidovat bude v Praze 4 s podporou TOP 09, lidovců, hnutí STAN a Strany zelených.

Prezidentská volební kampaň Mirka Topolánka stála asi 18,1 milionu korun. Sám Topolánek do ní investoval 7,4 milionu korun. Kandidatura finalisty prezidentské volby Jiřího Drahoše na post hlavy státu stála jeho sponzory téměř 50 milionů korun. Vyplývá to ze zpráv o financování volební kampaně, které kandidáti poskytli Úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Část uchazečů o Hrad zatím svou povinnost nesplnila, čas mají do pondělní půlnoci.

Finalista prezidentské volby Jiří Drahoš zvažuje nejen kandidaturu do Senátu, ale i širší projekt, ve kterém by pokračoval v důležitých tématech z prezidentské volby. Pokud by se pro kandidaturu rozhodl, chtěl by se o post senátora ucházet jako nezávislý, pokud možno s průřezovou podporou politických stran. Za svou prohrou ve volbách vidí především negativní e-mailovou kampaň na internetu, která byla zaměřena hlavně na seniory. Televizní debaty podle jeho názoru rozhodující vliv neměly.

Proslovy, kterými poražení kandidáti v nejen prezidentských volbách oslovují své voliče, mají v západních zemích dlouhou tradici. Tyto proslovy jsou považovány za velmi důležité právě proto, že v nich kandidát uzná porážku a přizná legitimitu vítězi voleb. U nás ne vždy došlo k souznění s touto tradicí, nejkřiklavějším případem asi byl emotivní projev Jiřího Paroubka z roku 2006 o největší ráně zasazené demokracii od února 1948. V prezidentských volbách pak v obou případech poražení kandidáti akcentovali spíše to, že se budou dál v politice angažovat.

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš půjde jen do dvou televizních debat. Pokud půjde prezident Miloš Zeman do televize čtyřikrát, ve dvou případech tam bude sám. Drahoš namísto toho bude objíždět voliče.

Prvního kola voleb se zúčastnilo jen o trochu více lidí než v prezidentských volbách před pěti lety, což umožňuje přesné porovnání obou voleb. Letos volby dopadly mnohem jednoznačněji než ty minulé; postupující kandidáti získali dohromady více než 65 procent hlasů, zatímco před pěti lety to bylo jen 47,6 procent hlasů. Naopak další kandidáti zaostali za očekáváními předvolebních průzkumů. Vysvětlení pro to může být několik.