Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše (97), bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala (95) a exministra vnitra Vratislava Vajnara (89). Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Novinářům to dnes sdělil šéf dozorujícího Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.

Oslavy třicátého výročí sametové revoluce byly rozporuplné, míní komentátoři českých deníků. Sobotní demonstrace na Letné namířená proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) i nedělní vzpomínkové akce podle nich potvrdily rozdělení české společnosti. Všímají si také Babišova projevu k sametové revoluci v Národním muzeu, v němž předseda vlády ocenil odvahu Václava Havla a prohlásil, že není pyšný, že byl před listopadem členem KSČ.

Soukromé rodinné archivy čas od času i po desítkách let vydají nečekané objevy. To je i případ potomků rodiny prvorepublikového novináře (a muže mnoha dalších zájmů a profesí) Vladimíra Ležáka – Borina.

Za protirežimní odboj svých dětí musí zaplatit i jejich rodiče. Tak komunisté rozhodli. „Je ti, matko, osmdesát let? Nejsi odpovědná za syna? Ale kdež! Jsi! Stáří neomlouvá! Špatně jsi, matko, potomka vychovala.“ Mnoho z rodičů vězňů zažilo vystěhování, výpověď z práce, výslechy na StB, šikanu, omezení sociální a zdravotní péče.

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se probudili.“

Dneska si připomínáme padesáté výročí vpádu tzv. spřátelených vojsk na území Československé socialistické republiky. Událost, kterou můžeme považovat za jednu z nejhorších v našich moderních dějinách, ukončila demokratizační procesy, na dalších dvacet jedna let nás udržela v sovětské sféře vlivu a měla toxický vliv na mnohé lidské životy. Jak ony srpnové dny probíhaly v Jihlavě? 

„Kdysi dávno, na počátku osmdesátých let, byla krásná doba. Pivo za dvě padesát, hranice zavřené a Havel též.“ Vtip, který by většina lidí čekala v satirickém plátku, podle všeho zaujal také špičky liberecké KSČM. Ta jej dokonce vyvěsila také na svůj facebookový profil, kde tím vyvolala ostrou diskuzi mezi uživateli sociální sítě.

Na protest proti jmenování vlády vyhlásili dnes v Turnově na Semilsku řetězovou hladovku proti komunismu. Spontánní akce, která spojila lidi nespokojené se současnou politickou situací, odstartovala o půlnoci. Každý z účastníků bude držet hladovku 24 hodin. Na začátku bylo zapojeno 15 lidí, teď už 50 a přibývají další.

Náš dům vyvlastnili a vystěhovali nás v roce 1983, krátce poté, co jsme nechali pokřtít děti. Křtil je Zdeněk Bárta, evangelický farář a disident bez státního souhlasu, za kmotra šel nejmladšímu synovi Václav Havel. Pro Státní bezpečnost to byl zřejmě impulz, aby to s námi rychle vyřídila,“ říká dnes signatář Charty 77 Viktor Parkán. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Co hýbalo společností před čtyřiceti lety? Společně s Drbnou se můžete vrátit časem o čtyřicet let zpět v novém seriálu DRBNA ARCHIVÁŘKA. Tentokrát se podíváme do Rudého Práva z 1. červnového dne roku 1978, kdy vyšel článek „Stalo se po kritice: Obchod musí myslet na zákazníky“. Doslovný přepis textu najdete níže.