Za 145 let své existence zažila sociální demokracie v českých zemích období velkých úspěchů, ale také několikrát stála na pokraji zániku. Před 75 lety, 27. června 1948, začalo jedno z temných období v historii této někdejší vládní strany, která se ale při posledních volbách v říjnu 2021 nedostala do Poslanecké sněmovny, když na slučovacím sjezdu splynula s komunistickou stranou.

Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

Bývalý tajemník ústředního výboru KSČ Jan Fojtík není schopen chápat obsah a smysl procesních úkonů ve svém trestním řízení. K tomuto závěru došli podle advokáta Lubomíra Müllera znalci, kteří zkoumali Fojtíkův duševní stav. Někdejší komunistický politik a novinář podle nich trpí demencí.

Brněnská funkcionalistická vila Stiassni má novou atrakci. V památkově chráněné budově se otevřela kavárna, která nabízí unikátní výhled do rozlehlé zahrady a vzdává hold slavnému architektovi Ernstu Wiesnerovi. Podnik vznikl v prostorách bývalé prvorepublikové kuchyně, která po necitlivých zásazích minulého režimu zanikla.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Historie Komunistické strany Československa (KSČ) se začala psát v květnu 1921, kdy se konal zakládající sjezd samostatné komunistické strany. Integrační proces byl poté završen 30. října 1921, kdy se do KSČ sloučily všechny komunistické frakce v zemi. Téměř čtyřicetiletá vláda KSČ proměnila zemi v satelit Sovětského svazu a zásadně omezila základní lidské svobody, politický monopol KSČ ukončil až listopad 1989.

SPD získala při volbách do Poslanecké sněmovny v Praze 28 879 hlasů, tedy 4,59 procenta, což stačí na jeden mandát. 3249 preferenčních hlasů získal Jiří Kobza, který šel do voleb ze čtvrtého místa kandidátky a přeskočil tak i pražského lídra Josefa Nerušila. Jiří Kobza je bývalým členem KSČ, od roku 2015 člen SPD a od roku 2017 je za tuto stranu v Poslanecké sněmovně.

Zemřel předrevoluční generální tajemník ústředního výboru KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let. Uvedla to televize CNN Prima News, podle které se dnes konal Jakešův pohřeb v pražském motolském krematoriu. Českému rozhlasu Radiožurnálu zprávu o Jakešově úmrtí potvrdil Josef Skála z KSČM. Jakeš se do povědomí zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v tehdejším Československu.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje také jeho pořad na internetové televizi Stream. Držitel ocenění Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal o tom, co ho nejvíce štve na dnešní politické kultuře, proč má chuť vstoupit do politiky a také o zapomenutých hrdinech nedávné doby.