Mladí Češi nedůvěřují politikům, věří spíše armádě, policii nebo soudům. Volby jsou plýtváním času podle každého třetího ve věku 15 až 29 let. Zhruba čtyři pětiny nevěří druhým lidem a dvě pětiny jich dávají přednost vlastní svobodě na úkor práv a potřeb ostatních lidí. Vyplývá to z průzkumu Hodnoty mladých, který u příležitosti 31 let od pádu komunismu v bývalém Československu udělala Česká rada dětí a mládeže (ČRDM). Výsledky průzkumu poskytla mluvčí ČRDM Soňa Polak.

Představitelé státu připomněli vznik samostatného státu položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Tradiční pietní akt byl kvůli špatné epidemické situaci zrušen, politici na památné místo přijížděli individuálně. K národnímu památníku jako první dorazil prezident Miloš Zeman, s časovými odstupy následovali předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) či pražský arcibiskup Dominik Duka.

Akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa před 52 lety se dnes uskuteční na mnoha místech České republiky. Před budovou Českého rozhlasu v Praze se od 11:00 tradičně uskuteční pietní akt s kladením věnců, kterého se zúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), předseda ODS Petr Fiala nebo slovenský velvyslanec v ČR Petr Weiss. Přes 80 akcí uspořádá spolek Milion chvilek. Půjde o proslovy a vzpomínky pamětníků, koncerty, filmy, rekonstrukce vstupu vojsk do Československa nebo pietní shromáždění.

Ministerstvo obrany podle ministra Lubomíra Metnara (za ANO) nepochybilo v kauze odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze 6-Bubenči. Jeho socha nesplňuje podmínky zákona pro to, aby byla považována za válečný hrob. Právní předpisy navíc neumožňují ministerstvu obrany jakkoli zasahovat do výkonu vlastnických práv městské části Praha 6, v jejímž vlastnictví pomník maršála Koněva je. Metnar to uvedl v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Miroslava Grebeníčka. Odstranění sochy městskou částí Praha 6 letos v dubnu vyvolalo spory i protesty z ruské strany.

Zemřel předrevoluční generální tajemník ústředního výboru KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let. Uvedla to televize CNN Prima News, podle které se dnes konal Jakešův pohřeb v pražském motolském krematoriu. Českému rozhlasu Radiožurnálu zprávu o Jakešově úmrtí potvrdil Josef Skála z KSČM. Jakeš se do povědomí zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v tehdejším Československu.

Stát se musí prostřednictvím ministerstva financí omluvit za některé výroky, které pronesl prezident Miloš Zeman o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Dnes o tom rozhodl pražský městský soud, jenž částečně vyhověl odvolání žurnalistovy vnučky Terezie Kaslové. Verdikt je pravomocný, lze se proti němu dovolat k Nejvyššímu soudu.

Politička Milada Horáková dokázala, že hrdinství není kýč a je zásadní trvat na svobodě, řekli dnes při pietě u jejího pomníku ve Sněmovní ulici v Praze zástupci organizace Post Bellum. Památku Horákové, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, a dalších obětí komunistického režimu tam dnes uctilo asi 50 lidí. Zazněla také společná modlitba a státní hymna.

Výročí justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové včera v Česku připomněly černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, pietní shromáždění i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Portrét Horákové se bude od půlnoci do rána promítat na sídlo KSČM v Praze. Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Některé z akcí byly vzpomínkou i na další oběti komunistické totality.

Dnes je to přesně 78 let od vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku. Nacisté ji vypálili a obyvatele vyvraždili. Byla to odplata za to, že tam ukrývali vysílačku parašutistické skupiny, která se účastnila atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Vyhlazení osady přežily jen 2 děti. Vladimír Dušek z vedlejší vesnice s kamarádem vše tajně pozoroval.

Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma podal trestní oznámení kvůli kalendáři s portréty osobností třetí říše pro rok 2021, které vydalo nakladatelství Naše vojsko. Společnost podle něj porušila zákon, který zakazuje propagaci hnutí potlačujícího práva a svobody člověka. Klíma zároveň požádal poslance, aby v zákoně výslovně označili prodej za formu propagace. Reakci nakladatelství se nepodařilo dosud získat. Kalendář zkritizovali i izraelský a německý velvyslanec v ČR.