Třídění a zpracování odpadů vyvolává vášně. Zastánci třídění a recyklace odpadů se co chvíli názorově střetávají s jedinci, kteří považují třídění za nákladově nefektivní aktivitu – za „zbytečnou“ cestu navíc. Jak ukazují statistiky, stoupenců druhé skupiny však v České republice ubývá. Roční náklady recyklace obalových odpadů domácností jsou u nás zhruba 5 EUR na obyvatele, oproti sousednímu Německu či Rakousku jsme výrazně levnější. Celková míra recyklace obalů v České republice dosahovala v roce 2014 míry 75 %, což naši zemi dle nejnovějších dat řadí v rámci Evropské unie na 6. místo za čtvrtým Německem a před desatým Rakouskem. V rámci zemí Visegrádské čtyřky jsme absolutně nejlepší, přičemž v třídění plastů je Česká republika se 60 % dokonce druhým nejúspěšnějším státem EU.

Miroslav Kalousek byl dnes zvolen novým předsedou TOP 09. V tajné volbě získal dopoledne hlasy 148 delegátů stranického sněmu ze 171, tedy podporu 86,5 procenta. Kalousek byl jediným kandidátem na nového stranického lídra. Nahradí Karla Schwarzenberga, který se rozhodl odstoupit kvůli vysokému věku a zdraví. Schwarzenberg Kalouska doporučil jako svého nástupce. Po zvolení Kalousek podpořil do volby prvního místopředsedy poslance Marka Ženíška, který nakonec získal hlasy 71 procent delegátů.

Nebezpečí se přiblížilo k našim hranicím, řekl na velitelském shromáždění české armády prezident Miloš Zeman. Je podle něj naivní se domnívat, že neexistuje souvislost mezi migrační vlnou a terorismem. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na Zemanova slova uvedl, že nebezpečí představují teroristé, nikoliv uprchlíci, kterým je třeba pomoci.

Tragické a nepochopitelné útoky přívrženců Islámského státu, kteří v závěru minulého týdne ve francouzské metropoli systematicky zabíjeli nevinné civilisty, tvrdě otřásly evropskou společností. Argumentace osob relativizujících rizika masové imigrace z (nejen) válkou zmítaných zemí utrpěla tvrdý direkt. Někteří prohlédli. Někteří se odmlčeli. A někteří dál hlásají svou a odmítají si přiznat pro většinu z nich zjevnou, avšak reputačně krutou pravdu – imigrační vlna do Evropy zvyšuje rizika teroristických útoků v Evropě.

Migrační krize hýbe světem a budí obavy napříč společností. Velkým tématem jsou kvóty pro přerozdělování uprchlíků do zemí Evropské unie. Jak ale vlastně bude probíhat začleňování uprchlíků do společnosti? A máme se jejich přijetí obávat?

Pátek třináctého beru jako normální den. Jen si ho ale po včerejšku budeme připomínat víc než kdy jindy. Alespoň ten listopadový. Teroristické útoky v Paříži, při kterých zemřelo minimálně 150 lidí, mění Evropu. A není to poprvé. Nicméně teď to pro nás může být zásadní.

Evropská komise dnes schválila pokyny k jasnému označování zboží pocházejícího ze židovských osad. Izraelské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu na dnešní večer předvolalo velvyslance EU Larse Faaborga-Andersena a oznámilo, že na protest přeruší několik probíhajících jednání s EU. Ačkoli komise toto opatření připravovala několik let, Izrael je stále označuje za diskriminační rozhodnutí přijaté z politických důvodů. EU tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli.

Dlouhodobá nezaměstnanost se váže k lidem, kteří nemohou nalézt zaměstnaní déle než jeden rok. Jedná se o velmi podrobně sledovaný ekonomický ukazatel, neboť dlouhodobě nezaměstnaní lidé působí veřejným financím dvojí náklady – nepracují a neodvádí tak daně (alespoň ne legálně) a zároveň spotřebovávají státní prostředky v podobě podpory v nezaměstnanosti, sociálních odvodů hrazených státem a dalších sociálních příspěvků. Česká republika se v této statistice dlouhodobě umisťuje velmi dobře, přičemž region Praha je úplně nejlepší v Evropě.

Kdybychom vzali všechny prostředky, které se ročně protočí ve stínové ekonomice České republiky, mohli bychom za ně vytvořit více než 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, že až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak dostávají reálný rozměr. Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard Kč (24 miliard eur). Významný podíl stínových aktivit je vztažen k malým hotovostním transakcím, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. To je jen výběr skutečností, na které upozorňuje nová studie Stínová ekonomika v České republice vypracovaná Centrem ekonomických a tržních analý (CETA).

Celé Česko zajásalo nad zprávou, že regulace Evropské unie utnula roamingové poplatky. „Ze zahraničí si díky Evropské unii zavoláte jako z domova.“ „Neděkujte, děláme to pro vás.“ „Evropská unie zase ukázala, jak pomáhá lidem.“ To vše se dalo zachytit v médiích, na sociálních sítích či v komentářích europoslankyň a europoslanců z celé Evropy. Jenže…Už málo se hovoří o skutečné příčině této regulace i o dopadech, které bude mít „nový svět mobilní telefonie“ na běžného spotřebitele. Ten totiž drtivou většinu služeb spotřebuje doma.