EK schválila pokyny jasného označování zboží ze židovských osad

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je nyní na návštěvě Washingtonu, rozhodnutí označil za "pokrytecké". Jde navíc podle něj o dvojí metr vzhledem k tomu, že EU nepodniká podobné kroky v souvislosti s jinými územními konflikty jinde ve světě. "Evropská unie by se za sebe měla stydět," uvedl Netanjahu. "Odmítáme přijmout fakt, že se Evropa zaměřila pouze na stranu, která je terčem teroristických útoků," dodal premiér.

Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon řekl, že rozhodnutí "nepomůže postoupit k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu". Zavedení značení posílí radikální kruhy, které podporují bojkot Izraele a upírají mu právo na existenci," řekl mluvčí.

Ministerstvo zahraničí následně oznámilo, že vláda na protest přeruší několik probíhajících jednání s Evropskou unií. "Nemůžete se účastnit jednání o tom, co se děje na Blízkém východě, když vydáváte tak extrémní rozhodnutí, jako je označování produktů... a bojkotujete nás," uvedla náměstkyně ministra Cipi Chotoveliová. Podle mluvčího ministerstva půjde o dočasné přerušení pravidelných diskuzí týkajících se situace na Blízkém východě, lidských práv i mezinárodních institucí.

Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) označila rozhodnutí EU za pozitivní krok, stále to prý ale nestačí. "Produkty související s válečným zločinem musejí být zakázány, nikoli jen označeny," uvedla OOP na Twitteru. Krok uvítal i vysoký člen OOP Saíd Irikát. Uvedl, že jde o "významný posun směrem k absolutnímu bojkotu izraelských osad, které jsou vystavěny nelegálně na okupovaných palestinských územích".

EU začala o zavedení jasného značení zboží z osad usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Rozhovory stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela. Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly. Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstovanou v osadách v údolí Jordánu. Teď bude muset být zboží takto prodáváno ve všech zemích unie. Pokud výrobek neoznačí samotní Izraelci, pak může etikety dodat země, kde se bude výrobek prodávat.

Podle propozic, které dnes zveřejnila komise, nestačí na výrobcích jako místo původu označit jen Západní břeh Jordánu nebo Golanské výšiny, ale je třeba výslovně uvést i výraz 'židovská osada'. Komise na to předem Izrael upozornila v úterý s tím, že jde o "technické, nikoli politické téma". "Okupované území není součástí svrchovaného státu Izrael, takže zboží z něj nelze označovat jako vyrobené v Izraeli," citoval server Ynet nejmenovaný zdroj z EK. Velvyslanec Faaborg-Andersen agentuře Reuters řekl, že jde o "vyznačení původu zboží, nikoli o výstrahu".

Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300.000 Židů.