Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) žádá vynětí Bulharska ze seznamu zemí s vysokým rizikem nákazy covidem-19. Novinářům to dnes sdělil místopředseda pro vnější vztahy ACK Jan Papež. Asociace požaduje také nezávislý audit metody, podle které ministerstvo zdravotnictví jednotlivé země do takzvané mapy cestovatele zařazuje. Uvedla, že ministerstvo opakovaně bezdůvodně negativně ovlivňuje cestování občanů. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že seznam vzniká na základě dat, kterými se řídí celá Evropská unie.

Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu. Vyplývá to z výročních statistických zpráv ministerstva vnitra za jednotlivé roky. Za posledních deset let afghánští žadatelé a žadatelky podali 1,5 procenta všech žádostí, získali zhruba tři procenta přiznaných azylů. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují.

Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti.

Aplikace Tečka, s jejíž pomocí lidé mohou prokazovat, že jsou očkováni proti koronaviru, otestováni nebo po nemoci, nově zobrazuje certifikáty modrou barvou. Důvodem změny je podle mluvčího Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) Lukáše Trnky to, že pro uznání bezinfekčnosti platí v různých zemích EU různé podmínky. Zatímco v Česku je doklad o očkování do 14 dnů po druhé dávce dvoudávkové vakcíny neplatný, v některých zemích stačí k prokázání bezinfekčnosti už první dávka. Dřívější červené či zelené podbarvení mohlo být při cestování matoucí.

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září. Novináře o tom informoval mluvčí hlavy státu.

Část kauzy střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, která se týká toho, zda mohl být kvůli čerpání českých veřejných zakázek ze strany koncernu Agrofert spáchán trestný čin, dále řeší čeští policisté pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Dnes o tom informoval Deník N. V červnu převzal nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) část případu, jež souvisí s případy týkajícími se unijního rozpočtu. Babiš své firmy včetně Agrofertu vložil do svěřenských fondů a dlouhodobě odmítá, že by střet zájmů měl.

Státní veterinární správa (SVS) varuje před konzumací uzeného masa z Polska. Výrobek s názvem "uzený bok bez kosti cca 500 g" prodával ve svých prodejnách v České republice obchodní řetězec Norma. Maso obsahuje nebezpečný pesticid etylenoxid.

Lidé od čtvrtka 29. července až do neděle 1. srpna nemohou žádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu. Stalo se tak z důvodu odstávky související s přípravou vydávání občanek s biometrickými údaji. V pátek a v sobotu pak nebude možné občanku nebo pas převzít. Povinnost zavedení biometrických údajů do občanek a pasů vychází z evropského nařízení. Nový typ průkazů se v Česku začne vydávat v pondělí.

Končící volební období česká ekonomika procházela kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování. Rostoucí zadlužování je přitom největším negativem činnosti současné vlády, vyplývá z vyjádření ekonomů a svazů. Pozitivní byl podle nich růst platů ve školství nebo investice do infrastruktury. Samotná dlouhodobá nízká nezaměstnanost spíše omezovala další růst ekonomiky kvůli nedostatku pracovníků. Na druhou stranu udržení nezaměstnanosti na nízké úrovni i během pandemie pomohl vládní program Antivirus, uvedli ekonomové.

Evropská komise představila 14. července radikální legislativní balíček Fit for 55. Jedná se o plán, jak do roku 2030 snížit uhlíkové emise o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Tímto zásahem chce EU realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a přispět tak ke zpomalení tzv. klimatické změny. Fakticky se jedná o revizi všech zásadních směrnic v oblasti energetiky, klimatu, ale také energetických daní.