Zítra uplyne už týden od teroristických útoků ve francouzském hlavním městě, které stály život 129 lidí. V prsty tom mají bojovníci Islámského státu, jehož evropským buňkám nyní šlapou na paty policisté v celé Evropě. Pařížan Antoine Leiris se jich ale nebojí. Naopak svými dojemnými slovy vzdal hold své ženě, která zemřela v hudebním klubu Bataclan. Jeho příspěvek se na Facebooku šíří jako lavina a na základě toho vytvořené video se jistě stane symbolem svobody a jednoty v boji proti terorismu.

Tragické a nepochopitelné útoky přívrženců Islámského státu, kteří v závěru minulého týdne ve francouzské metropoli systematicky zabíjeli nevinné civilisty, tvrdě otřásly evropskou společností. Argumentace osob relativizujících rizika masové imigrace z (nejen) válkou zmítaných zemí utrpěla tvrdý direkt. Někteří prohlédli. Někteří se odmlčeli. A někteří dál hlásají svou a odmítají si přiznat pro většinu z nich zjevnou, avšak reputačně krutou pravdu – imigrační vlna do Evropy zvyšuje rizika teroristických útoků v Evropě.

Pátek třináctého beru jako normální den. Jen si ho ale po včerejšku budeme připomínat víc než kdy jindy. Alespoň ten listopadový. Teroristické útoky v Paříži, při kterých zemřelo minimálně 150 lidí, mění Evropu. A není to poprvé. Nicméně teď to pro nás může být zásadní.

Dlouhodobá nezaměstnanost se váže k lidem, kteří nemohou nalézt zaměstnaní déle než jeden rok. Jedná se o velmi podrobně sledovaný ekonomický ukazatel, neboť dlouhodobě nezaměstnaní lidé působí veřejným financím dvojí náklady – nepracují a neodvádí tak daně (alespoň ne legálně) a zároveň spotřebovávají státní prostředky v podobě podpory v nezaměstnanosti, sociálních odvodů hrazených státem a dalších sociálních příspěvků. Česká republika se v této statistice dlouhodobě umisťuje velmi dobře, přičemž region Praha je úplně nejlepší v Evropě.

Kdybychom vzali všechny prostředky, které se ročně protočí ve stínové ekonomice České republiky, mohli bychom za ně vytvořit více než 1,5 milionu pracovních míst oceněných průměrnou mzdou. Odhady úřadů práce, že až třetina nezaměstnaných pracuje na černo, tak dostávají reálný rozměr. Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard Kč (24 miliard eur). Významný podíl stínových aktivit je vztažen k malým hotovostním transakcím, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. To je jen výběr skutečností, na které upozorňuje nová studie Stínová ekonomika v České republice vypracovaná Centrem ekonomických a tržních analý (CETA).

Odnepaměti mají lidé tendenci vytvářet si vzory svého chování. Nejprve byly tyto vzory formovány obdivem k udatnosti při lovu, ke statečnosti v boji s nepřáteli, k výřečnosti při politických proslovech, ke zručnosti při uměleckých aktivitách nebo k majetku, který daný jedinec dokázal za svého života nashromáždit. I dnes si lidé vytvářejí vzory, neboť jim to snižuje náklady rozhodování. Skutečně. Přimknutím se k oblíbenému fotbalovému klubu, napodobováním moderního stylu oblékání, kopírováním účesu oblíbeného herce či setkáváním se s přáteli se stejným hudebním vkusem si kolem sebe vytváříme prostředí, v němž se cítíme pohodlně a v bezpečí.

Celé Česko zajásalo nad zprávou, že regulace Evropské unie utnula roamingové poplatky. „Ze zahraničí si díky Evropské unii zavoláte jako z domova.“ „Neděkujte, děláme to pro vás.“ „Evropská unie zase ukázala, jak pomáhá lidem.“ To vše se dalo zachytit v médiích, na sociálních sítích či v komentářích europoslankyň a europoslanců z celé Evropy. Jenže…Už málo se hovoří o skutečné příčině této regulace i o dopadech, které bude mít „nový svět mobilní telefonie“ na běžného spotřebitele. Ten totiž drtivou většinu služeb spotřebuje doma.

Současná situace v oblasti, kterou jsme si navykli nazývat „islámským světem“, víří diskuze nejen na poli vysoké politiky, ale i mezi obyčejnými lidmi. Celá záležitost je řádně mediálně propírána ze všech možných úhlů pohledu a neexistuje snad nikdo, kdo by na ni neměl názor. Vynořují se zaručené recepty na to, jak tuto nešťastnou situaci řešit. Nově se vynořily informace o ruských náletech na infrastrukturu Islámského státu na území Sýrie. Následky této akce ale nemusí být ani zdaleka pozitivní.

Volba bývalého šéfa Soudcovské unie Jaromíra Jirsy ústavním soudcem bude patřit mezi hlavní body středeční schůze Senátu. Jeho členové by měli podle návrhu senátního evropského výboru debatovat také o aktuální migrační krizi v Evropě a postoji Evropské komise k jejímu řešení.

Automobilka Škoda v současnosti již v Evropě nepoužívá koncernové motory TDI, u kterých se přišlo na obcházení měření emisí. Montovala je však do svých starších modelů. To dnes řekl její mluvčí Jozef Baláž. Koncern Volkswagen, kam Škoda patří, může za obcházení měření emisí dostat v USA pokutu až 18 miliard dolarů. Skandál se šíří po celém světě, například Francie navrhla vyšetřit celý případ na úrovni EU.