Doba „bezvládí“, kdy do jmenování nové vlády funguje po volbách stará vláda v demisi, se v České republice obvykle měří v týdnech. To je na evropské poměry relativně málo, rekordmanem v době bez vlády je Belgie, kde sestavení vlády po volbách v roce 2010 trvalo rekordních 541 dní.

Přestože nevydávají zásadní rozhodnutí, svými výroky mohou ovlivnit existenci podniku. Úkolem tiskových mluvčích je totiž veřejnosti co nejsrozumitelněji vysvětlit problematiku daného oboru. O to víc jsou ocenění za jejich práci ceněná. Jednoho takového dosáhl v minulých dnech tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták. Přestože je věčně rozesmátý, se vší vážností dokáže velmi dobře říci, co se v největší české elektrárně právě děje. Za to ho také letos ocenil Český svaz zaměstnavatelů v energetice.

S radostí reagovali na zprávu o propuštění dvou unesených Češek zástupci českých humanitárních organizací. Podle nich se pracovníkům v krizových oblastech a různých zemích světa daří s místními navázat dobré vztahy a získat si jejich důvěru, a to díky nezištné pomoci. Mohou tak v podobných případech přispět k hledání řešení. Informace o návratu Antonie a Hanky do Česka nadchla i kamaráda jedné z nich Michala Najmana, který spolu s dalšími na podporu dívek založil facebookovou komunitu a webovou stránku.

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana letos v lednu stoupla o deset procentních bodů, podle Centra pro výzkum veřejného mínění mu nyní věří 44 procent lidí. Loni v prosinci byla důvěra v prezidenta nejnižší od jeho nástupu do funkce. V novém roce si ale polepšily téměř všechny ústavní instituce.

Prezident Miloš Zeman má za sebou rok plný kontroverzí. Podniknul řadu domácích i zahraničních cest, na kterých podporoval export českých firem, s vládou se střetl o podobu služebního zákona.

Důvěra v tuzemskou ekonomiku již potřetí za sebou vzrostla. Ukázal to říjnový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu. To je pozitivní zpráva. I když ne všechna odvětví pozitivní sentiment sdílejí stejnou měrou, meziroční vývoj ukazuje jednoznačně zdvižený palec...

Největší důvěře mezi hlavními politickými institucemi v Česku se těší prezident Miloš Zeman, za poslední půlrok jeho důvěryhodnost výrazně stoupla. Zatímco v únoru mu věřilo 51 procent lidí, v září to již bylo 64 procent.

V minulém komentáři o státním rozpočtu jsem psal o příznivě se vyvíjející české ekonomice a o tom, že za daných okolností je 100 miliardová díra v rozpočtu na příští rok nepříliš ambiciózním fiskálním počinem. Jako jeden z ukazatelů, dle kterého je možné usuzovat na rostoucí trend, byla zmíněna ekonomická důvěra. Proč ji měříme a jak se to vlastně dělá?