V minulém komentáři o státním rozpočtu jsem psal o příznivě se vyvíjející české ekonomice a o tom, že za daných okolností je 100 miliardová díra v rozpočtu na příští rok nepříliš ambiciózním fiskálním počinem. Jako jeden z ukazatelů, dle kterého je možné usuzovat na rostoucí trend, byla zmíněna ekonomická důvěra. Proč ji měříme a jak se to vlastně dělá?
V České republice ekonomickou důvěru měří a interpretaci výsledků zaštiťuje Český statistický úřad. V konjunkturálním průzkumu napříč sektory, odvětvími a firmami (například stavebnictví, průmysl, obchod či vybrané služby) analytici ČSÚ zjišťují aktuální situaci a informují se o výhledech tržních subjektů do budoucna. K tomu slouží sada připravených otázek, jež se podnikatelů dotazují na výrobní a obchodní činnost, poptávku po nabízených výrobcích či službách, vývoj cen, čerpané úvěry, platební morálku, záměr zaměstnávat další pracovníky, atp. Ochota podnikatelů účastnit se tohoto šetření plyne především z nenáročnosti takových průzkumů – dotazníky je možné rychle a operativně vyplnit s pomocí jednoduchých odpovědí (př. lepší / stejný / horší). Agregace výsledků zároveň zajišťuje anonymitu, v rámci níž rozhodně nehrozí prozrazení strategií firem nebo obchodních tajemství.
ČTĚTE TAKÉ: Sobotkova vláda schválila rozpočet na rok 2015. A zadlužila nás o dalších 100 miliard Kč
Výsledky zářijového šetření, které byly zveřejněny v minulém týdnu, indikují na růstový potenciál celkové důvěry v tuzemskou ekonomiku. Souhrnný ukazatel důvěry (ekonomického sentimentu) meziměsíčně vrostl o 0,3 bodu, přičemž index důvěry podnikatelů vrostl o 0,9 procentního bodu. Důvěru podnikatelů tlačily zejména odpovědi podnikatelů v průmyslu (+1 bod), stavebnictví (+0,6 bodu) a, navzdory sankcím v Rusku, i obchodu (+0,5 bodu). Níže uvedená tabulka však indikuje klesající trend u důvěry spotřebitelů v budoucí situaci, jež pokračuje od července letošního roku.
Tabulka: Indikátory důvěry v České republice
| 
				 
					Ukazatel  | 
			2013 | 2014 | |||||||||||
| 
				Průměr roku 2005 = 100 Average of 2005 = 100  | 
			
				9 Sep  | 
			
				10 Oct  | 
			
				11 Nov  | 
			
				12 Dec  | 
			
				1 Jan  | 
			
				2 Feb  | 
			
				3 Mar  | 
			
				4 Apr  | 
			
				5 May  | 
			
				6 Jun  | 
			
				7 Jul  | 
			
				8 Aug  | 
			
				 
					9  | 
		
| 
				Sezónně očištěné indikátory důvěry za: Seasonally Adjusted Confidence Indicator for:  | 
		|||||||||||||
| 
				Průmysl Industry  | 
			90,0 | 92,8 | 95,6 | 95,6 | 94,3 | 95,6 | 95,9 | 96,2 | 97,1 | 96,2 | 95,0 | 95,2 | 96,2 | 
| 
				Stavebnictví Construction  | 
			52,9 | 53,4 | 49,3 | 48,8 | 53,4 | 58,1 | 57,6 | 62,7 | 62,7 | 64,8 | 65,3 | 69,9 | 74,5 | 
| 
				Obchod Trade  | 
			90,4 | 88,4 | 88,4 | 93,7 | 91,4 | 93,7 | 93,7 | 95,6 | 94,3 | 95,1 | 96,5 | 93,5 | 94,0 | 
| 
				Služby Services  | 
			88,5 | 89,4 | 88,9 | 90,6 | 89,9 | 89,4 | 90,8 | 89,4 | 88,7 | 91,5 | 90,6 | 92,2 | 92,2 | 
| 
				Podnikatelé celkem Business Indicator  | 
			87,5 | 89,0 | 89,9 | 90,9 | 90,1 | 90,9 | 91,6 | 91,5 | 91,5 | 92,5 | 91,6 | 92,5 | 93,2 | 
| 
				Spotřebitelé Consumers  | 
			87,7 | 88,5 | 92,8 | 92,6 | 96,9 | 93,1 | 96,7 | 98,4 | 98,2 | 99,4 | 99,9 | 97,9 | 96,3 | 
| 
				Souhrnný indikátor Composite Indicator  | 
			87,5 | 88,9 | 90,4 | 91,2 | 91,3 | 91,2 | 92,4 | 92,6 | 92,6 | 93,6 | 93,0 | 93,4 | 93,7 | 
Zdroj: ČSÚ.
Pojďme se podívat i do zahraničí. Situaci v okolních zemích a porovnání s průměrem Evropské unie demonstruje následující obrázek. Podrobný pohled na vývoj křivek prozradí, že nad dlouhodobým průměrem (100 bodů) se aktuálně pohybují všechny srovnávané subjekty s výjimkou Polska a Rakouska. Co je zajímavé a, bohužel ne úplně pozitivní? Rozhodně vývoj důvěry reportovaný subjekty v Německu. Ten nabral v posledních měsících klesající trend, naproti tomu česká křivka (červeně) zatím stále roste. Jelikož je provázanost české ekonomiky a německé ekonomiky všeobecně známá, hrozí zde riziko přelití klesající důvěry (resp. rostoucí nedůvěry) v Německu do ekonomického chování podnikatelů a spotřebitelů v České republice. A to by mohlo naší ekonomice zasadit tvrdý direkt, jenž by sice určitě nebyl fatální, ale rostoucí vývoj HDP, zaměstnanosti a dalších ostře sledovaných indikátorů by mohl být oslaben – byť třeba jen dočasně.
Graf: Indikátory ekonomického sentimentu v ČR, Německu, Polsku, Slovensku, Rakousku a EU28
	
	
	Zdroj: ČSÚ
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám