Společnost Westinghouse Electric Company a jadernou elektrárnu v jihočeském Temelíně pojí 30 let stabilní spolupráce. Už v roce 1993 se americký Westinghouse stal strategickým dodavatelem řídících a kontrolních systémů, čímž se nahradil původní plán instalovat zastaralejší ruské systémy. Smlouva z počátku 90. let pomohla společnosti Westinghouse vybudovat v České republice spolehlivou síť tuzemských partnerů, kteří dnes oplývají jedinečnými zkušenostmi v oblasti jaderného průmyslu. Vzájemnou spolupráci potvrdili na konci března zástupci polostátní firmy ČEZ, kteří se společností Westinghouse podepsali smlouvu o dodávkách jaderného paliva do jaderné elektrárny v Dukovanech od příštího roku.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům. Správa úložišť radioaktivního jaderného odpadu požádá v první třetině roku o povolení průzkumných území ve čtyřech vybraných lokalitách.

Téměř 3,5 tisíce tun vysoce radioaktivního paliva z jaderných reaktorů „odpočívá“ ve speciálních kontejnerech skladů v areálech dvou jaderných elektráren v Česku. A zůstanou tak ještě asi tři desetiletí, než bude vybudováno hlubinné úložiště. Anebo stát a ČEZ najdou jiné řešení.

Na stavbu dvaačtyřicet kilometrů dlouhého potrubí, jímž bude proudit teplo z Dukovan, se chystají v Brně. Horkovod, který městu přinese energetickou soběstačnost, má stát do deseti let. Plánovaná trasa ale vede přes více než dva tisíce parcel.

Zdražování zemního plynu a nejistá budoucnost energetiky v souvislosti s válkou na Ukrajině. Město Brno se chystá na situaci, ve které by došlo k omezení dodávek plynu z Ruska. V plánu je stavba horkovodu z Dukovan i spalování lehkých topných olejů.

Vedení města Brna se v návaznosti na současnou situaci na poli energií rozhodlo oživit plány na vznik horkovodu z Dukovan do Brna. Stavba více než čtyřicetikilometrového potrubí je podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) prioritou a mohla by být hotová do šesti let.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman.

Stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Rozhodla o tom dnes Sněmovna. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Pokud se potvrdí účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, měla by Ruská federace za teroristický čin zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Prezident to uvedl v dnešním televizním projevu. Zmínil, že v kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Přeje si, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita. Nezvratným důkazem pro něj bude výsledek policejního vyšetřování.