Počasí dnes15 °C, zítra13 °C
Čtvrtek 30. března 2023  |  Svátek má Arnošt

ČEZ bude muset platit víc na jaderné úložiště. Peněz na účtě je zatím sotva třetina

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit.

„Do ceny hlubinného úložiště se stejně jako do všech staveb promítá situace v ekonomice, například růst cen energií, stavebních materiálů či služeb. Odhadovaná platná částka je 130 miliard a samozřejmě dojde k její aktualizaci,“ uvádí za Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mluvčí Martina Bílá. Zdůrazňuje přitom, že jde o cenu za přípravu úložiště, výstavbu, sto let provozu a uzavírání, nikoliv jen za samotnou stavbu.

Není to jediný odhad nákladů, který existuje. Na základě dat z roku 2017 spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze výdaje spojené s hlubinným úložištěm na téměř sto miliard za dnešních podmínek a na 152 miliard, pokud vzniknou nové jaderné zdroje. Vyšší suma počítá s tím, že přibudou dva jaderné bloky.

Čím více odpadu, tím větší úložiště

Zmíněných 130 miliard korun, se kterými operuje správa úložišť rovněž počítá s novými jadernými zdroji, a to dokonce se třemi. Odhad přitom vychází z dat z roku 2011 a z dnes již neaktuální Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

„Částka 129,7 miliardy korun není nic nového a nezahrnuje inflaci ani další změny,“ uvádí energetický expert Edvard Sequens ze společnosti Call – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti.

Právě od počtu reaktorů vyrábějících jadernou energii se přitom částečně odvine cena úložiště. Čím více bude reaktorů, tím více bude jaderného odpadu. „Nové jaderné zdroje podstatným způsobem navyšují množství produkovaných radioaktivních odpadů, významně prodlužují dobu provozu úložišť a vyvolávají potřebu dodatečných investic na zvýšení jejich kapacity ve srovnání s variantou, kdy nové jaderné zdroje nejsou realizovány,“ uvádí analýza ČVUT.

„Hlubinné úložiště je v tuto chvíli dimenzováno podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem na šest stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně pro šedesátiletý provoz a dále pro tři nové jaderné zdroje, který vychází ze Státní energetické koncepce,“ říká Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Přistoupí-li Česko k větší výstavbě, bude to podle něj zohledněno i při dimenzování úložiště.

Chtějí povolení „vrtat“. SÚRAO podá do konce dubna žádosti o průzkum kvůli vybudování jaderného úložiště

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům. Správa úložišť radioaktivního jaderného odpadu požádá v první třetině roku o povolení...

 

Každý stát staví déle a za víc peněz

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce začal mluvit o čtyřech nových reaktorech. To jsou ale zatím plány na papíře, běží pouze výběrové řízení na jeden nový jaderný blok v Dukovanech.

Z posledních zkušeností v cizině vyplývá, že vybudování nových jaderných bloků obvykle stojí více, než se plánovalo, a dokončeny bývají později. Loni spuštěný finský reaktor Olkiluoto 3 nabral zpoždění dvanáct let a cena skoro čtyřikrát překročila tu plánovanou.

„Zatím bylo rozhodnuto o stavbě jen jednoho reaktoru v Dukovanech, takže korektní by bylo mít spočteny náklady na hlubinné úložiště pro tuto variantu,“ míní Sequens. Česká vláda má o tom, s kolika reaktory počítá, rozhodovat během půl roku.

Na to, že vláda a jednotlivé státy neumějí dobře propočítat náklady na jaderná úložiště (dosud žádné nefunguje a nejblíže spuštění je to finské za dva roky, pozn. aut.), upozorňuje Zpráva o jaderném odpadu ve světě z roku 2019.

„Vlády řádně neodhadují náklady na vyřazování z provozu, skladování a likvidaci jaderného odpadu kvůli zásadním nejistotám. Mnohé vlády při odhadech nákladů vycházejí z přehnaně optimistických diskontních sazeb a zastaralých dat, což vede k závažným výpadkům financování nakládání s odpady,“ uvádějí její autoři s tím, že dosud žádná země neodhadla náklady přesně. Budou tak muset pokrýt mezeru mezi zajištěnými finančními prostředky a odhadovanými náklady.

Náklady na výběr, výstavbu a provoz úložiště nerostou přímo úměrně výši produkovaného odpadu. Část takzvaných fixních nákladů se rozpočítává na větší objem uskladněného materiálu. Podle expertů z ČVUT vzrostou náklady na výstavbu úložiště o 27 procent, zatímco odpadu přibydou skoro tři čtvrtiny.

Peněz zatím není ani třetina

Náklady na jaderné úložiště od výběru lokality přes přípravu stavby, příspěvky obcím až po jeho stoletý provoz a monitoring se mají platit z takzvaného jaderného účtu. Na něm je zatím necelá třetina momentálně odhadovaných nákladů. Ke konci loňského roku šlo o 36,4 miliardy korun z poplatků primárně od polostátní energetické společnosti ČEZ jako výrobce jaderné energie.

Podle atomového zákona odvádí ČEZ za každou vyrobenou megawatthodinu jaderné energie 55 korun. Tato cena platí od roku 2017. Tehdy se při schvalování atomového zákona jednalo o ceně 80 korun za Mwh, kterou navrhovala vláda spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Přijat byl ale pozměňovací návrh sociálně demokratického poslance Jana Birkeho s nižší sazbou.

Nyní jde o to, o kolik se bude muset poplatek zvýšit. Z analýzy Fakulty elektrotechnické ČVUT vyplývá, že bez nových jaderných zdrojů peníze na jaderném účtu nebudou stačit. „Pokud by nedošlo k jejich výstavbě, pak by současná výše poplatku 55 Kč/MWh nebyla dostatečná pro pokrytí všech budoucích nákladů systému nakládání s radioaktivním odpadem,“ uvádějí její autoři. Nové zdroje totiž budou znamenat více peněz z poplatků, čímž se zalepí i stávající díra ve financích. Ve variantě bez nového reaktoru by měl poplatek podle analýzy činit 78 Kč/MWh. Zároveň by mělo ale pravidelně docházet k jeho valorizaci.

Hledá se místo pro jaderné úložiště. Jak se žije v obcích, kterým hrozí nechtěný soused

Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli,...

Zvýšení poplatku má vyřešit novela zákona

„V každém případě je nutné pravidelně navyšovat poplatek o inflaci. To je možné realizovat vždy za období cca tří až pěti let, kdy by se poplatek navýšil o kumulovanou inflaci. Ponechání výše poplatku v konstantní výši po delší dobu by opět navyšovalo riziko deficitu prostředků v budoucnosti,“ uvádí analýza.

Spoluautor práce Jaroslav Knápek uvádí, že aktualizaci výše poplatku je vhodné provést ve vazbě na aktualizaci koncepce, která řeší výdaje celého systému nakládání s jaderným odpadem a z energetické koncepce zároveň přebírá plány ohledně nových reaktorů a výroby elektřiny. „Je zřejmé, že výdaje na budoucí ukládání vyhořelého jaderného paliva se zvyšují. Předpokládám, že aktualizované odhady by měly být k dispozici v nejbližší době,“ dodává Knápek s tím, že ČVUT aktualizovanou analýzu nemá a se SÚRAO aktuálně nespolupracuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že novelu atomového zákona i s úpravou poplatku mířícího na jaderný účet připravuje. Žádné další podrobnosti ale nesdělilo.

„Předpokládáme navýšení pravidelného poplatku všech původců na jaderný účet v kontextu vývoje cenové hladiny. O tom, jakým způsobem k navýšení dojde, je předmětem diskusí v rámci přípravy novelizace atomového zákona,“ uvádí Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu. A dodává, že gestorem atomového zákona je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten by prý měl vědět detaily ohledně novely.

„Stanovení výše poplatků nespadá do naší kompetence. Můžeme jen obecně říci, že o připravované novele víme a v připomínkovém řízení budeme posuzovat, zda poplatky umožní zabezpečit radiační ochranu a jadernou bezpečnost při nakládání s radioaktivním odpadem,“ uvádí však za úřad Lenka Babická z oddělení strategie.

„V současné době probíhají analýzy pro aktualizaci sazby poplatku v souvislosti s inflační situací,“ dodává k tomu mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Martin Schreier z tiskového odboru ČEZu k plánované valorizaci uvádí pouze to, že budou „respektovat veškeré povinnosti plynoucí z případné novely atomového zákona a další platné legislativy ČR“. Dosud podle něj ČEZ na účet od roku 1997 poslal 35 miliard korun.

Rychlejší výstavbu zatím nikdo nebere v potaz

Dalším faktorem, který ještě není v nákladech na budování hlubinného úložiště zohledněn, je urychlení výstavby podle evropských pravidel taxonomie. Ta byla přijata loni a podle nich by mělo být úložiště hotovo do roku 2050. Původní termín byl 2065. Tato změna nic nemění na celkových nákladech, ale spíše na jejich rozložení v čase a dřívější potřebě peněz.

„Pokud dojde k urychlení zprovoznění úložiště o celých patnáct let, bude se utrácet rychleji, tím pádem se méně nastřádá a méně také získá z operací na finančním trhu,“ míní Edvard Sequens.

Vošahlík však namítá, že peníze na výstavbu hlubinného úložiště na jaderném účtu budou i za stávajícího nastavení poplatků a urychlení celého procesu. „Důvod, proč hovoříme o navýšení poplatků, je právě i budoucí zajištění provozu. Platí princip, že výdaje na ukládání radioaktivního odpadu musí být vyrovnány příjmy jaderného účtu, tedy především z poplatků původců a z výnosů z investování,“ vysvětluje Vošahlík.

Procenta z nákladů i pro obce

Do odhadované sumy nákladů, které má stát hlubinné úložiště, patří i příspěvky pro dotčené obce. Ty dosud dostaly jednorázově dvakrát po milionu korun, do budoucna má jít o větší peníze.

„Když přišly první peníze asi v roce 2016, já si to nepamatuju přesně, tak všech šest obcí z naší lokality jim je poslalo zpátky. Řekli jsme jim, že to bereme jako úplatek a nechceme je. Ale oni nevěděli, co s nimi, tak nám je zase poslali zpět,“ vzpomíná starosta Velkého Boru v lokalitě na Klatovsku Václav Zábranský. Peníze si tedy daly podle něj obce zvlášť na účet a nesahají na ně.

Další finance by mohly obce dostat už letos, kdy se mají začít schvalovat ve všech čtyřech vybraných lokality takzvaná „průzkumná území“. Takový status musí schválit ministerstvo životního prostředí a je nutný kvůli tomu, aby v místě mohly začít průzkumné práce včetně vrtů. Na základě průzkumu se pak určí, která lokalita je nejvhodnější.

Za to, že v katastru bude průzkumné území, obdrží obce 600 tisíc korun ročně a další peníze na základě toho, kolika metrů čtverečních se průzkum dotýká. V první fázi si tak každá přijde dohromady na miliony korun ročně. Peníze tak dostanou i obce, kde nakonec úložiště nebude.

Ve finální lokalitě, kde se hlubinné úložiště vybuduje, budou mít obce nárok na čtyři miliony ročně a deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého jaderného odpadu. Peníze určené pro obce tvoří ale jen necelé jedno procento toho, co bude stát celé úložiště.


Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto pixabay.com | Zdroj Ekonews.cz

Štítky ČEZ, Dukovany, jaderný odpad, obce, Temelín, úložiště

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.