Zákon, který rozšiřuje okruh příjemců jednorázového příspěvku 500 korun osobám samostatně výdělečně činným i na společníky malých společností s ručením omezeným, se vrací ze Senátu do Sněmovny. Senát v něm chce změnit zdroj peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu, a nikoli z vybrané daně z příjmů od zaměstnanců.

Pivovarníci žádají o úpravu zákona, aby pivovary nemusely platit za vylité sudové a tankové pivo spotřební daň. Podle vládního harmonogramu mají zůstat zahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, šlo by tak zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun. Novinářům to dnes sdělili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Boj o holé přežití. Tak mluví o současných opatřeních řada jednatelů firem, které musí mít z nařízení vlády zavřeno nebo jsou restrikcemi omezeny. Jejich už takto napjaté rozpočty omezuje také fakt, že musí odvádět DPH z nezaplacených faktur. Hospodářská komora proto navrhuje vládě zavedení hotovostního principu odvádění daně z přidané hodnoty, která počítá s platbami DPH jen za skutečně proplacené faktury. To podporují také ekonomové.

Na podporu firem kvůli dopadům šíření koronaviru dnes vláda schválila řadu opatření. Po dobu trvání nouzového stavu a následujících třech měsíců chce pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET). Promine také červnovou zálohu na daň z příjmů u živnostníků i firem a také pokuty za pozdě dodané přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nebo úhradu daně. Firmy také budou moci umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně. Šíření nákazy novým typem koronaviru v Česku na firmy tvrdě dopadá, pivovarům například kvůli uzavření restaurací výrazně klesla poptávka, pro minipivovary to může znamenat existenční problémy.

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Předsedou Občanské demokratické strany zůstává Petr Fiala. Funkci dnes suverénně obhájil na 29. kongresu ODS v Praze. Fiala je předsedou strany od roku 2014. Ke znovuzvolení nominovalo Fialu všech čtrnáct krajských předsednictev. Staronový lídr neměl ve volbě protikandidáta. Ve svém úvodním proslovu vyzdvihl sílu voličské základny ODS, zmínil úspěchy strany v parlamentní opozici, představil programové body do příštích voleb a netajil se ambicí být součástí příští vlády bez účasti Andreje Babiše.

Loterijní firma Sazka kvůli možnému růstu daní z loterií ruší reklamu v médiích. Server HlídacíPes.org dnes uvedl, že Sazka zastavila reklamu v nakladatelství Mafra a mluvčí firmy Václav Friedmann řekl, že Sazka částečně omezila reklamu i v dalších médiích. Podle něj je třeba optimalizovat výdaje kvůli chystanému růstu loterní daně ze 23 na 35 procent. Sazka dosud patřila k největším zadavatelům reklamy v Česku. Mafra patří do holdingu Agrofert, který dříve vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), a je jedním z největších příjemců peněz z reklamy. Pod Mafru spadají třeba deník Mladá fronta Dnes či iDnes.cz.

Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, dnes schválila vláda. Informoval o tom její tiskový odbor. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Musí ho ještě schválit Parlament a podepsat prezident.

Živnostníci s obratem do jednoho milionu korun by mohli v roce 2021 platit pouze jednu paušální daň ve výši zhruba 5500 korun měsíčně. Koalice ČSSD a ANO se dnes shodla na hrubých obrysech změny, návrh chce dopilovat za týden. Novinářům to po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Aby vyloučila pochybnosti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) slíbila, že odvod na sociální pojištění bude z celkové částky nejvyšší, daň naopak nejnižší.

Výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstají administrativní povinnosti a administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tématu daní v České republice za roky 2014 až 2017. Problémem je podle kontrolorů i silná závislost příjmů státu na ekonomickém růstu a velké daňové zatížení práce. Daňová struktura v ČR je navíc stále složitá, uvedl NKÚ.