NKÚ: Daňová struktura je složitá, roste administrace i náklady

Inkaso daní včetně cla a pojistného vzrostlo mezi lety 2014 až 2017 o 22 procent. V roce 2017 to bylo 1,428 bilionu korun. Příčinou vyššího inkasa daní je podle NKÚ zejména silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související i vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc se tak zvýšilo inkaso u daní ze spotřeby a u daní z příjmů.

"Do budoucna je ale závislost příjmů státního rozpočtu na ekonomickém růstu a na plné zaměstnanosti problémem pro jeho udržitelnost," uvedli kontroloři. Připomněli, že vysokou úroveň zdanění práce, která je v ČR 43,4 procenta a převyšuje průměr EU, kritizují i orgány Evropské unie. Ty doporučily přesunout daňovou zátěž například na daně z nemovitostí nebo ekologické daně, které budou méně omezovat růst.

Menší vliv na zvýšení příjmů z daní měly podle kontrolního úřadu zavedení kontrolního hlášení či EET, konkrétní přínos však zatím nebyl přesně vyčíslen. "Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká," uvedli kontroloři. Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v ČR v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin.

Vysoká administrativní náročnost je problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní, podotkl NKÚ. Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly oproti roku 2014 o 5,7 miliardy. V roce 2017 tvořily výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun a největší podíl, 11,8 miliardy korun, představovaly daně spravované finanční správou.

Finanční správě NKÚ také vytýká, že pro administraci daňových povinností používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů, za jehož provoz a rozšíření v letech 2011 až 2017 zaplatila 428 milionů korun. Snižování administrativní náročnosti u daní nepomohla podle kontrolorů ani dílčí opatření k jejich větší elektronizaci. I když se od roku 2015 využití služeb elektronické veřejné správy v ČR zvýšilo, stále je jedno z nejnižších v rámci EU. Zásadní systémové opatření v podobě nového informačního systému pro správu daní v rámci projektu Jednoho inkasního místa se neuskutečnilo.

Prosadit se nepodařilo ani změny, které by daňový systém zjednodušily a snížily administrativní zátěž. "Například jen zákon o daních z příjmů byl 160krát novelizován. Časté změny přispívají k tomu, že systém je nepřehledný a nepředvídatelný a právě nepřehlednost systému je jednou z příčin daňových úniků," dodali kontroloři.