Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr už není členem ČSSD. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. V červnu Švagr neuhradil pravidelný roční členský příspěvek. Zdůvodnil to tím, že SSHR by neměla být pod jakýmkoli politickým vlivem. Členem sociální demokracie byl Švagr už v době, kdy před více než sedmi lety do čela správy rezerv nastoupil.

Volby do Poslanecké sněmovny by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 27,5 procenta. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a STAN by dostaly shodně 21 procent hlasů. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Do Sněmovny by se podle něj dostalo ještě SPD se ziskem deset procent, hnutí Přísaha se šesti procenty a KSČM s pěti procenty. Vládní ČSSD by skončila pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk poslaneckých mandátů, uvedla agentura Kantar CZ.

V srpnu by sněmovní volby vyhrálo ANO s 31,1 procenta hlasů před koalicí Spolu tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s 21,7 procenta a koalicí Pirátů a STAN s 18,7 procenta. Ukázal to model agentury STEM, který večer zveřejnila CNN Prima News. Do Sněmovny by se podle něj dostala ještě SPD s 11,2 procenta a KSČM s 5,8 procenta hlasů. Pět procent potřebných pro vstup do dolní komory Parlamentu by naopak nepřekročila ČSSD, které model přisoudil 4,6 procenta.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) bude jednat s hejtmany o integraci Afghánců, které armáda přesunuje z Kábulu do Česka. Nabídky samospráv už obdržel, řekl dnes na tiskové konferenci v Lidovém domě. Nechtěl upřesnit, kolika lidí se evakuace bude týkat, sdělil pouze, že je rád, že první letadlo ráno přistálo. "Ještě nějaké lety bychom potřebovali," uvedl.

Na letišti v pražských Kbelích přistálo dnes ráno první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom Česká televize. K evakuaci diplomatů přistoupila Česká republika poté, co se v Afghánistánu rapidně zhoršila situace a islamistické hnutí Tálibán prakticky ovládlo celou zemi včetně Kábulu. Podle nedělního vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) bude záchranná akce pokračovat. Dnes na twitteru uvedl, že svolává jednání krizového štábu ministerstva zahraničí.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu svolal krizový štáb ministerstva, který bude řešit praktické kroky k ochraně zaměstnanců ambasády v afghánském Kábulu a spolupracovníků České republiky. Úřad to dnes uvedl na twitteru.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce nechat rozhodnutí o novém řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) na příštím kabinetu, který vzejde z říjnových sněmovních voleb. Po dnešním společném jednání to potvrdil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Civilní kontrarozvědka podle šéfa sociálních demokratů případné přechodné období zvládne. Vláda dnes v 15:00 projedná Babišův návrh řešení, podle Hamáčka videokonferenčně.

Česká republika pomůže Řecku, které se potýká s rozsáhlými lesními požáry. V sobotu vyrazí do této středomořské země konvoj 15 vozidel a 36 hasičů, informoval dnes večer na twitteru Hasičský záchranný sbor ČR. O vyslání hasičské jednotky rozhodl ministr vnitra Jan Hamáček po dohodě se šéfem české diplomacie Jakubem Kulhánkem (oba ČSSD).

Z čelných představitelů státu věří lidé nejvíc ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), jemuž důvěřuje 46 procent Čechů. Na druhém místě je s 39 procenty předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Vojtěch s Rychetským jsou jedinými ze zkoumaných představitelů, u nichž podíl důvěřujících alespoň mírně převážil nad podílem nedůvěřujících. U všech ostatních nedůvěra převyšovala podíl vyjadřované důvěry. Nejvyšší nedůvěru mají premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman.

Politické strany, hnutí a jejich koalice mají poslední zhruba dva dny na to, aby se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Lhůta pro předložení kandidátních listin skončí v úterý v 16:00. Podle seznamu Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí má volební účty nahlášeno 29 volebních uskupení, což je srovnatelné s předchozími volbami do Sněmovny před čtyřmi lety. Tehdy o místa poslanců usilovalo 31 stran a hnutí, uspělo devět z nich.