Ačkoli Česká republika již přežila různé premiéry, takový hodokvas infantility, který v kauze „nový iPhone za vytetovanou koblihu“ předvedl předseda vlády a šéf nejsilnějšího politického uskupení v ČR, je přeci jen nebývalý. Nabízí se otázka, zda se jedná pouze o marketingovou hru, nebo má taková prezentace hlubší podtext.

V centru Prahy si dnes lidé připomenou režiséra Miloše Formana. Součástí odpolední vzpomínkové akce na Slovanském ostrově bude promítání Formanových filmů, hudební produkce a doprovodný program. Jeden z nejslavnějších českých filmařů zemřel letos v dubnu v USA, kde od své emigrace z Československa koncem 60. let minulého století žil.

Na adresu českého ministerstva zahraničí doputoval již druhý oficiální dopis z Lichtenštejnska, který chce na politické úrovni řešit více než 70 let starou historií – poválečnou konfiskaci lichtenštejnského majetku. Ta je kvůli probíhajícím soudům stále živá.

Mezi lidmi zůstalo i po deseti letech od konce jejich platnosti zhruba 365 milionů padesátihaléřových mincí. Vyplývá to z údajů České národní banky, která jejich platnost ukončila k 31. srpnu 2008. Tehdy zůstalo mezi lidmi přes 418 milionů těchto mincí, následně jich část ještě lidé vyměnili u bank. Pro numismatiky tyto mince příliš velkou hodnotu ani po letech nemají.

Český prezident Miloš Zeman svá veřejná vystoupení v poslední době výrazně omezil. Na veřejnosti se neobjevil ani v souvislosti s 50. výročím okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, osobně však zahájil výstavu Země živitelka. I tam jej doprovázel osobní strážce se zvláštní černou aktovkou v ruce...

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým.

Před dnešním zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, na kterém nechyběl ani prezident Miloš Zeman, pouštělo několik žen na českobudějovickém výstavišti z megafonu skladbu Modlitba pro Martu. Po příchodu prezidenta Miloše Zemana na pódium skandovaly „Hanba". Přinesly s sebou i velké červené trenýrky a jedna z žen měla v rukou transparent s protibabišovským a protizemanovským nápisem.

V reakci na rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana mlčet k výročí padesáti let okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy vyvěšují lidé rudé trenýrky jako symbol směšnosti. Součást oděvu, kterou hlava státu nedávno demonstrativně v přímém přenosu spálila, vyvěšují na různých místech. Rudé trenky se včera objevily i v oblouku plášťového mostu zámku v Českém Krumlově.

Ruská média věnují značnou pozornost 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa, škála pohledů sahá od odsuzování tohoto potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.

„Vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky překročila státní hranice Československé socialistické republiky...“. Těmito slovy oznamoval hlasatel Čs. rozhlasu Vladimír Fišer ve dvě hodiny v noci 21. srpna 1968 příchod okupačních vojsk. Stovky vojáků byly v tu dobu již u Hradce Králové.