Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dostal od Českého svazu letectví žádost na povýšení kosmonauta Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka, který s ním absolvoval přípravu k letu do kosmu, do generálské hodnosti. Zákony ohledně povyšování ale pamatují hlavně na válečné veterány či vojáky v aktivní službě, kterými Remek ani Pelčák nejsou. Metnar tak nyní musí rozhodnout, zda je přesto navrhne na povýšení. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz.

Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na sovětská vozidla nacistické symboly. Dodnes si myslí, že se Češi měli bránit, pak by si jich Rusové vážili. Příběhy z 21. srpna 1968 dodnes mrazí, dojímají a burcují.

V předvečer 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa se (nejen) na Slovensku znovu řeší otázka ruského vlivu v zemi. Dlouholetý bývalý premiér Robert Fico z Moskvy nikdy hrozbu nedělal. Kreml má ovšem na Slovensku i takové obdivovatele, kteří si rádi hrají na vojáky, a když není po ruce silná motorka, rádi vsednou do obrněného transportéru.

Český prezident Miloš Zeman se slovenským protějškem Andrejem Kiskou dnes odjeli slavnostním parním vlakem z Hodonína do Topoľčianek. Jízda se uskutečnila při příležitosti oslav 100 let vzniku společného československého státu a přesně na den u příležitosti 95. výročí příjezdu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka na zámek ve slovenském letovisku v Nitranském kraji, který se stal posléze jeho oblíbeným letním sídlem.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.

První program deseti hromadných skladeb včera večer v rámci XVI. všesokolského sletu v Praze představilo na ploše stadionu v Edenu celkem 15 tisíc sokolů. Skladby doprovázela klasická i populární hudba. Hromadnými skladbami dnes a v pátek vyvrcholí program sletu, který v neděli zahájil slavnostní průvod následovaný množstvím doprovodných akcí.

I v křesle u stolu v její bruselské kanceláři je na europoslankyni Michaele Šojdrové znát, že ji nedávná cesta do řeckých uprchlických táborů zasáhla. Poté, co se z cesty vrátila, představila svůj plán na to, aby Česká republika přijala 50 dětí – sirotků, či těch dětí, které žijí v táborech v Řecku či v Libanonu bez příbuzných.

Dalo se po 2. světové válce obnovit soužití Čechů, Židů a Němců, vyhnout se odsunu a odplatě oko za oko? Tuhle otázku vyvolávají vzpomínky Evy Lukášové a Ilse Eichnerové z cyklu Příběhy 20. století. V době, kdy mnozí čeští Němci čekali na zařazení do odsunových transportů a sedláci si je mohli vyžádat na výpomoc, přijali Lukášovi nejen jednu židovskou, ale dočasně i jinou německou dívku.

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Cyklista Josef Wolf z Brna býval hvězdou, miláčkem davů. Úspěšně závodil na dráze i na silnici. Reprezentoval Československo na olympiádě i mistrovství světa. Mohl být spokojený. Měl peníze, dům i auto. Přesto nechtěl, aby jeho malý syn vyrůstal v komunismu, a v sedmadvaceti s celou rodinou poměrně dramaticky utekl do Švédska. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.