Tisíce kubických metrů vody zvedly v sobotu večer z Vltavy za hudby a barevných světelných efektů hasičské stříkačky dvou set sborů z celé republiky. Půlhodinovou vodní show, kterou hasiči chtěli připomenout sto let vzniku Československa, sledovaly z břehů Vltavy a mostů v centru hlavního města i z okolních kopců a lodí na vodě tisíce Pražanů a turistů. Akce se odehrála na Rašínově a Hořejším nábřeží mezi Jiráskovým a Palackého mostem.

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

Nedávno uplynulo třicet let od smrti disidenta Pavla Wonky. Zemřel 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností ve věznici v Hradci Králové. Jeho starší bratr Jiří Wonka se v posledních desetiletích věnuje péči o bratrův odkaz. Soudí se s lidmi, kteří Pavla Wonku zpochybňují, poslední proces vyhrál před měsícem. Sám Jiří Wonka byl před Listopadem pronásledovaný. Jeho život je součástí Příběhů 20. století.

Do příštího sčítání lidu, které se uskuteční v roce 2021, se znovu budou muset zapojit všichni lidé v Česku. Vyplňovat by ale měli mnohem méně údajů než v roce 2011. Místo 47 by jich mělo být 23. Vypadnout by mohla třeba otázka na víru či obor vzdělání. Zbývající potřebná data získá Český statistický úřad (ČSÚ) z registrů. Mnohem víc vyplněných formulářů by chtěl také dostat elektronicky. Vyplývá to z návrhu obrysů zákona o sčítání lidu, který by měla ve středu projednávat Babišova vláda v demisi.

V noci na neděli začne platit letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Zpátky ke středoevropskému se čas vrátí na den stého výročí vzniku samostatného československého státu 28. října. Změny času mají řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují biorytmy.

My Češi máme dokonalý smysl pro humor. Mnohdy je ironický, místy sarkastický a k naturalismu také nemá úplně daleko. Jinak si nedokážu vysvětlit to, že sedmdesát let od komunistického puče v Československu dochází k lákání pohlavárů této ideologie k podpoře menšinové vlády v demisi. Chce to opravdu odvahu a správné povahové vlastnosti. A takové kádry v našich končinách máme.

Před pětadvaceti lety podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší předsedové vlád České republiky a Slovenské republiky, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dohodu o rozdělení Československa. Novinářům to oznámili těsně před půlnocí. K definitivnímu konci federativní republiky došlo 1. ledna 1993.

Srpen 1968 je jednou z nejhorších událostí našich dějin. Invaze sovětského svazu (říkejme ji třeba návštěva spřátelených vojsk) de facto znamenala anexi československého území, která utnula snahu o demokratizaci společnosti a liberalizaci ekonomiky a vytvořila hned tři ztracené generace, jejichž osud byl utopen v kombinaci útlaku a politických represí, udavačství, strachu, lhostejnosti a naprosto neefektivního centrálního plánování. Nabytá svoboda v roce 1989 pro tyto lidi paradoxně znamenala další životní zápletku, která se projeví i v letošních volbách – někteří hledají útěchu ve vzpomínkách, někteří hledají sociální jistoty a někteří pořád čekají na mesiáše…

Na pražském Vítkově dnes vojáci oslaví Den ozbrojených sil. U Národního památníku si slavnostním nástupem připomenou padlé v zahraničních operacích, vybraní vojáci dostanou vyznamenání. Další akce dnes a v pátek armáda pořádá v některých posádkách.

Česká republika by měla mít v databázi OSN uvedené překlady jednoslovného názvu Česko, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Úpravu záznamu v seznamu oficiálních názvů zemí podle něho ve čtvrtek podpoří i ostatní ústavní činitelé na další z pravidelných schůzek. Kromě debaty o překladu názvu Česko do šesti jazyků OSN budou tématem schůzky také migrační krize nebo dění v EU, sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.