Konference Kam kráčíš, Česko?, která se uskutečnila v Pražské křižovatce, měla za cíl komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.

Česká republika se na celosvětovém žebříčku vnímané korupce loni posunula o čtyři pozice nahoru a skončila na 38. místě. První místo v žebříčku mezinárodní organizace Transparency International (TI) obsadilo Dánsko, následované Novým Zélandem. Na posledních pozicích jsou ze 180. sledovaných zemí Somálsko a Sýrie. Výrazně loni ztratily Spojené státy, které klesly ze 16. na 22. místo. Slovensko skončilo 57.

Konference Kam kráčíš, Česko?, která se letos uskutečnila 22. listopadu v Pražské křižovatce, měla za cíl komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.

Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrdili, že za úbytkem kosů černých v České republice stojí virové onemocnění Usutu. Instituce to sdělily v dnešní tiskové zprávě. Původně africký virus přenášejí komáři, způsobuje onemocnění ptáků i lidí. Již dříve na pravděpodobnou příčinu úbytku kosů upozornili ochránci přírody.

Češi úspěšně vypouštějí do ovzduší tolik oxidu uhličitého na osobu, že nám nestíhají ani některé země patřící mezi největší producenty oxidu uhličitého na světě včetně Číny, Indie, Německa či Polska. Jen za rok 2017 každý Čech vypustil průměrně 9,8 tun CO2 do ovzduší. Pro srovnání, Číňan vypustí 6,6 tun a světový průměr je 4,4 tun na obyvatele. Pokud by celý svět měl mít stejnou ekologickou stopu jako Češi, tak bychom pro přežití potřebovali něco málo přes tři planety.

Bývalý německý prezident Joachim Gauck letos získá mezinárodní Cenu Karla IV., kterou společně udělují Univerzita Karlova a hlavní město Praha. Stane se tak jejím sedmým nositelem od roku 1993. V tiskové zprávě to dnes oznámila Univerzita Karlova. Gauck ocenění převezme 21. ledna v pražském Karolinu.

Hokejové mistrovství světa v roce 2024 by se mělo konat v České republice. O rok dříve má uspořádat světový šampionát Rusko a v roce 2025 Švédsko. Dohodli se na tom zástupci jednotlivých federací a Mezinárodní hokejové federace. Definitivně se bude rozhodovat o přidělení pořadatelství příští rok v květnu při mistrovství světa v Bratislavě.

Po celé zemi se dnes večer rozezní zvony některých kostelních věží, hřbitovů a dalších památek. Zapojí se tím do celoevropské akce A zvony zvoní, jejímž cílem je v jeden okamžik rozeznít co největší počet zvonů jako symbolů míru. Právě na dnešek připadá Mezinárodní den míru.

Mezi lidmi zůstalo i po deseti letech od konce jejich platnosti zhruba 365 milionů padesátihaléřových mincí. Vyplývá to z údajů České národní banky, která jejich platnost ukončila k 31. srpnu 2008. Tehdy zůstalo mezi lidmi přes 418 milionů těchto mincí, následně jich část ještě lidé vyměnili u bank. Pro numismatiky tyto mince příliš velkou hodnotu ani po letech nemají.

Český svaz ledního hokeje mění u příležitosti 110 let od svého založení svou tvář. A změny budou velké. Nově bude bude oficiálně používat název Český hokej, nové logo a výrazné obměny se dočkají i reprezentační dresy všech týmů. Zmizí z nich velký státní znak, který nahradí lev.