Provozovatelé krátkodobých pronájmů zažívají krušné časy. Aktuální koronavirová krize uzavřela hranice a tím se zastavil příliv zahraničních turistů, kteří tvoří nejpočetnější část klientů. Podle ekonoma a ředitele výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) je nepravděpodobné, že by současná situace mohla byznys s krátkodobými pronájmy zlikvidovat.

Pandemie COVID-19 vyvolala v řadě zemí vlnu restriktivních opatření, která více či méně připoutala většinu obyvatel v jejich domácnostech. Činnosti, které jsme byli zvyklí dělat ve „fyzickém světě“ cestou do práce, na pracovišti, o pauze na oběd, ve škole, v obchoďáku nebo v kavárně se v bezprecedentní míře přesouvají do světa nul a jedniček. Lidé sedí doma a televize, počítač či chytrý telefon v plné míře suplují komunikační, pracovní i volnočasové jednání. Nic překvapivého. Mnohem zajímavější je ale otázka, jestli se jedná o krátkodobou záležitost, nebo trvalý socioekonomický posun? Vsaďte si, že to druhé. Ze tří důvodů.

Víkendový hackathon projektu elektronických dálničních známek, během něhož šedesát IT odborníků-dobrovolníků dokázalo za 48 hodin a kousek naprogramovat funkční kostru systému na prodej, správu a kontrolu povolení pro užívání dálnic v České republice, byl historicky jedním z nejmedializovanějších projektů, kdy se dobrovolná iniciativa občanů snažila nastavit zrcadlo neefektivnímu fungování veřejného sektoru. Možná tím úplně nejmedializovanějším. Právem.

Takhle… Nadpis článku berte spíše jako řečnickou otázku, protože v realitě té naivní myšlence, a sice že poskytovatele nějaké služby zatížíte zbytečným testem, a pak mu dáte povolení provozovat živnost, a on začne být nejlepším a nejčestnějším poskytovatelem na světě, zas tak moc lidí nevěří. To se ale netýká radního hlavního města Prahy Adama Scheinerra, který se před plenárním hlasováním Senátu ČR snaží senátory přesvědčit, aby snahu deregulovat odvětví „připepřili“ regulací v podobě zkoušky z právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Je to pořád dokola…

Za patnáct let od vstupu do Evropské unie se Česko v HDP na osobu Evropské unii nepřiblížilo, tedy absolutní rozdíl v HDP na osobu mezi ČR a průměrem EU zůstal mezi lety 2004 až 2018 na úrovni 12 600 euro ročně. Hospodářský růst v Česku tak kopíroval průměrný růst v EU.

Pojem šedá ekonomika se v médiích objevuje v posledních letech čím dál častěji. Co si ale pod tímto pojmem představit a jak s touhle temnou stránkou ekonomiky bojují česká města? Na to se zeptala redakce Drbny v malém průzkumu.

Zvyšování minimální mzdy je jedním z oblíbených ekonomických nástrojů zvláště levicových stran. Ty tvrdí, že zvýšení mzdy povede ke zvýšení útrat a tím že dojde ke stimulaci ekonomiky. Naproti tomu kritici tvrdí, že zvýšení minimální mzdy vede ke zvýšení nezaměstnanosti i cen. Studie, vycházející ze zkoumání 7 zemí střední a východní Evropy a Dánska, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) vypracovalo ve spolupráci s Lithuanian free market institute a dalšími mezinárodními organizacemi ukazuje, že pravdu někdy mají obě strany.

Vysoká kvalita telekomunikačních sítí je stěžejní pro ekonomický růst i budoucí konkurenceschopnost České republiky. Každá miliarda investic do telekomunikačních sítí vytvoří 359 pracovních míst a rozšíření sítě rychlého internetu o deset procent může stimulovat reálný HDP až o 1,38 procentního bodu. Vyplývá to z nové analýzy, kterou provedla vysoká škola CEVRO Institut. Podle ní je vysokorychlostní internet klíčem k rozvoji chudších regionů a znalostní ekonomiky. S rozvojem internetu věcí (IoT) a Průmyslu 4.0 zároveň rostou nároky na datovou infrastrukturu. Telekomunikační firmy i stát tak budou muset významně investovat do 5G technologií a budování optických sítí.

Předpis spotřební daně z pohonných hmot meziročně roste. Díky ekonomickému růstu, rostoucím sazbám spotřební daně v zahraničí, depreciaci české koruny i relativně levnému mýtu na českých dálnicích se díky pohonným hmotám plní státní pokladna nejlépe v historii. Vyplývá to z analýzy spotřebních daní z pohonných hmot, kterou realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) ve spolupráci se společností W.A.G. payment solutions, a.s. (Eurowag).

Problém s regulací v oblasti poskytování přepravních služeb je velice intenzivně diskutovaným tématem, obzvláště konflikt mezi tradiční taxislužbou a moderními platformami, který se ve značné míře odehrává především v Praze. To reflektují jednání na úrovni vlády, ministerstev nebo magistrátů o podobě regulace. Ta současná je nevyhovující, především kvůli nadbytečné byrokracii. O tom se přesvědčil figurant Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), který procesem získání všech nutných povolení pro výkon taxislužby osobně prošel.