Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Zatímco doposud bylo Česko pro obchodníky s nelegálními cigaretami především tranzitní zemí při jejich pašování do západnějších evropských států, postupně se stává jejich cílovou destinací. Shodli se na tom dnes účastníci kulatého stolu Spotřebitelského fóra. Mohou za to podle nich snižování rozdílů mezi cenami tabákových výrobků v ČR a v zahraničí i přísnější kontroly na hranicích zavedené kvůli koronavirové pandemii.

Rychlé rozvolnění, na které všichni restauratéři netrpělivě čekali dlouhé měsíce, přineslo mnohým z nich poměrně tvrdé vystřízlivění. Do řady provozoven si zákazníci totiž hledají cestu jen velmi pomalu. I mnohé z proslulých restaurací v Praze zely první „postcovidový“ týden prázdnotou a personál, pokud tedy ještě nějaký zbyl, posmutněle pozoroval, jak si lidé navzdory zlepšující se pandemické situaci stále chodí pro jídla do krabiček, nebo si je objednávají přes kurýrní služby. V lepším případě…

Titulek vystihuje zajímavý paradox: Neznám jediného politika, který by se ohradil proti tvrzení, že digitalizace ekonomiky je naším naprosto klíčovým úkolem. Když však přijde na jakýkoliv legislativní krok směrem k reálné digitalizaci nějakého konkrétního procesu, objevují se najednou „obvyklí podezřelí“: Je to moc nové. Musíme to hlavně pořádně promyslet. Co když se tím něco změní? Doteď to na tom formuláři vlastně nefunguje zas tak špatně… Je čas se ptát: Proč o digitalizaci mluvíme, ale ve skutečnosti se jí tak bojíme?

Ačkoliv pandemie koronaviru zdánlivě zastavila běžný život, v řadě oblastí veřejný sektor setrvačností dál rozvíjí strategie a plány z dob před COVIDem. Na úrovni municipalit je jedním z takových aktuálních témat dopravní obslužnost ve městech, zejména záměr omezovat vjezd vozidel do historických center. Pokud má být toto téma vůbec na pořadu dne, je však nezbytné k němu přistupovat racionálně, nikoliv aktivisticky.

Jedná se o jedno z nejrychleji rostoucích odvětví zábavního průmyslu vůbec, v roce 2018 činil celosvětový obrat esportu neuvěřitelných 140 miliard USD, tedy zhruba 60 procent českého HDP za stejný rok. Profesionální hraní stříleček, klikaček a strategií tak vydělává třikrát více než celý filmový průmysl dohromady a světoví top hráči počítačových her začínají stále více připomínat špičkové hráče klasických sportů. Tedy s tím rozdílem, že e-atleti berou více peněz.

Novela exekučního řádu obsahuje řadu návrhů, které znevýhodňují věřitele vůči dlužníkům. Vyplývá to ze závěrů studie ekonomických dopadů novely z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). O novele bude jednat Sněmovna. Podle organizací, které se zaměřují na sociální problematiku a pomoc lidem v tísni, by novela byla naopak spravedlivější a pomohla by omezit takzvaný exekuční byznys.

Bez ohledu na to, zda zelené politice fandíte, nebo nikoliv, tomuto trendu v příštích dekádách neuniknete. Představitelé Evropské unie dali již přijatými i připravovanými směrnicemi jasně najevo, že udržitelný růst provázený masivními investicemi do čistších zdrojů výroby energie, uhlíkové neutrality nebo zefektivnění práce s odpadem budou výzvami všech členských zemí. Významné změny čekají především odpadové hospodářství. Závazné cíle již mají své časové rámce, tudíž je nutné k těmto cílům budovat cestu efektivními investicemi.

České pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun. Vyplývá to ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728 tisíc hektolitrů. Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily o zhruba o 794 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová a zástupci CETA.