Út 1. 9. 2026Linda a Samuel
Blogy a komentáře

Proč se tak moc bojíme digitalizace?

AAleš Rod3 minuty čtení26. 5. 2021, 11:26
ilustrační foto.
ilustrační foto. · Foto: cysnews.cz

Titulek vystihuje zajímavý paradox: Neznám jediného politika, který by se ohradil proti tvrzení, že digitalizace ekonomiky je naším naprosto klíčovým úkolem. Když však přijde na jakýkoliv legislativní krok směrem k reálné digitalizaci nějakého konkrétního procesu, objevují se najednou „obvyklí podezřelí“: Je to moc nové. Musíme to hlavně pořádně promyslet. Co když se tím něco změní? Doteď to na tom formuláři vlastně nefunguje zas tak špatně… Je čas se ptát: Proč o digitalizaci mluvíme, ale ve skutečnosti se jí tak bojíme?

Autor je ekonom a vysokoškolský pedagog, pracuje jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).

Problém vidím v tom, že politici dokážou jen velmi obtížně odlišit obecné floskule o digitalizaci od odpovědnosti za reálné kroky, které k ní skutečně vedou. Hezkým příkladem je ve sněmovně právě projednávaný pozměňovací návrh poslance Jana Skopečka, který navrhuje rozšířit možnost vratky DPH zahraničním turistům ze zemí mimo EU (v současnosti probíhá analogově skrze papírové formuláře) do plně digitalizované formy. Návrh se dočkal velmi vlažného přijetí, ministerstvo financí k němu na jednání výborů dalo negativní stanovisko. Současná regulace nějak funguje a v budoucnu se připraví regulace komplexnější. Hmm.

Ekonomická teorie ospravedlňuje regulaci účelem eliminovat tržní selhání. Rozlišujeme čtyři základní selhání trhu – nedokonalou konkurenci (monopol), externality, veřejné statky a asymetrii informací.

Pokud se bavíme o procesu vratky DPH (např. turista z USA si v Praze koupí skleněnou vázu a nechá si tu vrátit daň z přidané hodnoty, protože tu má povinnost odvést po návratu domů), veřejné statky a externality můžeme z našich úvah rovnou vyloučit, protože nejsou relevantní. Zbývají dvě možnosti: Podporuje zavedení digitalizované vratky monopol? Logicky spíše naopak, ještě jsem neslyšel, že by monopoly prosperovaly v prostředí odstraňování bariér vstupu na trh a zvyšování konkurence. Podporuje zavedení digitalizované vratky asymetrii informací mezi zákazníkem a poskytovatelem? I zde je odpověď záporná – naopak se jedná o transparentní řešení, v němž je díky digitální stopě menší prostor na chyby, nedostatky nebo netransparentní a vysoké provize, o nichž se v souvislosti s touto oblastí dočítáme až příliš často. Pohledem ekonoma tedy neexistuje jediný pádný důvod, proč digitalizaci – samozřejmě při zachování stávající konkurence v podobě analogového řešení – aktivně bránit. Třeba se ukáže, že spotřebitelé preferují starý model. To je v pořádku. Anebo taky ne, a trh se díky digitalizaci spontánně začne měnit, jako se tomu stalo například v oblasti taxislužeb.

Je třeba si uvědomit, že ona spásná digitalizace není jako lednový mráz, který najednou přijde a je tu s námi. Digitalizace je způsob řešení jednotlivých operací v digitální formě. A do těchto operací je třeba tento proces implementovat. V oblasti daňové, stejně jako v dalších oblastech spojených se státním aparátem, to nejde jinak než změnou legislativy.

Míra digitalizace české ekonomiky, která se ve veřejné debatě intenzivně skloňuje poslední dvě dekády, tak zkrátka závisí jenom na ochotě zákonodárců tento způsob řešení umožnit. A pokud nebudeme digitalizaci aktivně otevírat dveře v jednotlivých oblastech a či dílčích případech, byť se třeba zdají nedůležité (Pche, vratka daně? Tohle přeci není ta velká, ta opravdová digitalizace, kterou tady samozřejmě všichni chceme!), žádná digitalizace nikdy nedorazí. Budeme o ní jen mluvit a sledovat, jak nám ujíždí vlak.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Další rána pro Baník. Sinyavskiy má kvůli přetrženým vazům v koleni po sezóněFotbal

Další rána pro Baník. Sinyavskiy má kvůli přetrženým vazům v koleni po sezóně

Obětavý výkon ostravských fotbalistů v sobotním vítězném utkání proti Sigmě Olomouc má další kaňku. Po Abdallahu Gningovi, který si přivodil zlomeninu holení i lýtkové kosti, přišel na zbytek sezóny i o Vlasije Sinyavského. Toho čeká operace přetrženého předního zkříženého vazu v koleni.

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětíDomácí

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětí

Děti se vrací po prázdninách zpět do školních lavic. Podle analýzy BESIP eviduje Policie ČR od ledna 2023 do června 2026 celkem 1 748 nehod cyklistů mladších 14 let, dvě skončily úmrtím dítěte. Téměř polovina zraněných dětí (45,3 %) neměla přilbu. Tým silniční bezpečnosti proto před návratem do škol připomíná zásady bezpečné cesty na kole.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook